# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 248/99

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 248/99
- ECLI: ECLI:CZ:US:2000:3.US.248.99
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 28. 1. 2000
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek; právo na soudní a jinou právní ochranu
- Klíčová slova: působnost/samostatná, poplatek/správní, správní řízení
- Dotčené předpisy: 311/1991 Sb., čl.; 367/1990 Sb., § 18; 71/1967 Sb., § 47 odst.6, § 50

## Výrok

Návrh se o d m í t á .

## Odůvodnění

I.

Návrhem podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 19. května 1999, tj. ve lhůtě stanovené v § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatelka domáhá zrušení opatření České inspekce životního prostředí, Oblastního inspektorátu Praha, ze dne 22. března 1999, č. j. 1 OH/2765/99, o nepřijetí odvolání proti opravě rozhodnutí, a dále se domáhá vyslovení příkazu České inspekci životního prostředí, Oblastnímu inspektorátu Praha, předložit odvolání obce D. B. ze dne 1. března 1999 proti opravě chyb v psaní, počtech a jiných zřejmých nesprávností dle § 47 odst. 6 správního řádu v rozhodnutí České inspekce životního prostředí - Divize odpadového hospodářství, Oblastního inspektorátu Praha, ze dne 19. dubna 1994, č. j. D/21/695/93, provedené Českou inspekcí životního prostředí, Oblastním inspektorátem Praha, oddělením odpadového hospodářství, dne 12. února 1999, pod č. j. 1 OH/1243/99, k rozhodnutí Ministerstvu životního prostředí, jako orgánu odvolacímu. Uvedeným opatřením a postupem se cítí být dotčena v základním právu na ochranu vlastnictví, plynoucím z čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a dále základním právu na soudní ochranu, vyplývajícím z čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále Listina).
Z obsahu ústavní stížnosti a jejích příloh zjistil Ústavní soud následující:
Česká inspekce životního prostředí, divize odpadového hospodářství Oblastního inspektorátu Praha, rozhodla dne 19. dubna 1993, pod č. j. D/21/695/93, o vyměření poplatku za uložení odpadu za rok 1992, jakož i o rozdělení vyměřené částky obcím H. P., B., C. a D.B.
Na základě výzvy obce C. ze dne 14. května 1998 Finanční úřad pro Prahu 10 doplatil obcím C. a D. B. do uvedeného termínu neuhrazené části uvedeným rozhodnutím rozdělených finančních prostředků.
Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Praha, oddělení odpadového hospodářství, dne 12. února 1999, pod č. j. 1 OH/1243/99, provedla opravu chyb v psaní, počtech a jiných zřejmých nesprávností dle § 47 odst. 6 správního řádu v rozhodnutí České inspekce životního prostředí - Divize odpadového hospodářství, Oblastního inspektorátu Praha, ze dne 19. dubna 1994, č. j. D/21/695/93, kterou změnila bod 2 výroku tohoto rozhodnutí tak, že opravila částku příslušející obci D. B. ze sumy 20.298.650.-Kč na sumu 10.323.115,.Kč. Chybu v počtech správní orgán odůvodnil chybou písařskou.
K odvolání stěžovatelky do provedené opravy správního rozhodnutí reagovala Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Praha, sdělením ze dne 22. března 1999, č. j. 1 OH/2765/99, ve kterém jednak objasňuje písařskou chybu v předmětném rozhodnutí řádkovým posunem názvu obcí a k nim příslušných finančních částek, a jednak oznamuje, že písemnost obce D. B., označenou jako odvolání, za odvolání ve smyslu zákona č. 71/1967 Sb. nepovažuje.
Obec D. B. podáním ze dne 9. dubna 1999, adresovaným Ministerstvu životního prostředí, se dle § 50 správního řádu domáhala opatření proti nečinnosti správního orgánu.
Finanční úřad pro Prahu 10 rozhodnutím ze dne 11. května 1999, č. j. 125101/99/010963/1135, vyzval stěžovatelku k vrácení finančních prostředků ve výši 7.090.624,70Kč, uhrazených z titulu poplatku za uložení odpadu, a to s poukazem na opravu provedenou Českou inspekcí životního prostředí, Oblastním inspektorátem Praha, oddělením odpadového hospodářství, dne 12. února 1999, pod č. j. 1 OH/1243/99.
V ústavní stížnosti je zejména vyjádřeno přesvědčení, že aktem České inspekce životního prostředí, Oblastního inspektorátu Praha, oddělení odpadového hospodářství, ze dne 12. února 1999, pod č. j. 1 OH/1243/99, nedošlo k pouhé opravě správního rozhodnutí, nýbrž k jeho změně, v čemž je spatřováno porušení právní úpravy majetku obcí dle § 18 odst. 1 zákona č. 367/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a tím i dotčení v základním právu plynoucím z čl. 11 odst. 1 Listiny. Odmítnutím posouzení podání stěžovatelky, označeného jako odvolání do opravy, provedené Českou inspekcí životního prostředí, Oblastním inspektorátem Praha, oddělením odpadového hospodářství, dne 12. února 1999, pod č. j. 1 OH/1243/99, ve smyslu odvolání dle správního řádu, dle názoru stěžovatelky, jí byla odňata možnost obrátit se na soud postupem dle části páté o. s. ř., v čemž spatřuje porušení čl. 36 odst. 2 Listiny.
Ústavní soud si podle § 42 odst. 4 a § 76 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyžádal od České inspekce životního prostředí, Oblastního inspektorátu Praha, oddělení odpadového hospodářství, k předmětné ústavní stížnosti vyjádření. Účastník řízení zejména uvádí, že k dotazu Finančního úřadu pro Prahu 10 ze dne 16. července 1998, č. j. 161088/98/010960, odpověděl přípisem ze dne 5. srpna 1998, ve kterém upozornil na chybu v rozhodnutí ze dne 19. dubna 1993, č. j. D/21/695/93, s tím, že tato byla v souladu se správním řádem opravena. Ve vyjádření se dále zdůrazňuje nespornost chyby v předmětném rozhodnutí, v důsledku čehož bylo využití postupu podle § 47 odst. 6 správního řádu jedinou možností, jak dané rozhodnutí uvést do souladu se zřejmými skutečnostmi. Z uvedeného důvodu účastník řízení dovozuje závěr, dle něhož opravu rozhodnutí ze dne 19. dubna 1993, č. j. D/21/695/93, nelze chápat ve smyslu správního rozhodnutí a námitku proti němu jako odvolání.
Ústavní soud si dále dle § 49 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyžádal i vyjádření Finančního úřadu pro Prahu 10. V něm se zejména uvádí, že oprava předmětného rozhodnutí, o níž referuje přípis České inspekce životního prostředí, Oblastního inspektorátu Praha, ze dne 5. srpna 1998, nebyla finančnímu úřadu doručena, pročež byly doplaceny zbylé částky obcím C. a D. B. Teprve po vydání opravy dne 12. února 1999, pod č. j. 1 OH/1243/99, byla vydána rozhodnutí o vrácení přeplatků podle § 96a zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů obcím D. B., C. a B., přičemž se tyto obce proti těmto rozhodnutím odvolaly.

II.

Dle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž se za takový prostředek nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.
V předmětné věci sluší stěžovatelce k ochraně práva vlastnického jak opravné prostředky proti uvedenému rozhodnutí finančního úřadu o vrácení přeplatků dle správního řádu, tak i postup dle části páté o. s. ř. Úkolem takovéhoto přezkumu, a to zejména přezkumu soudního, je i okolnost, aby se z pohledu § 135 o. s. ř. vypořádal rovněž s možnou námitkou překročení mezí opravy správního rozhodnutí stanovených v § 47 odst. 6 správního řádu.
Za této situace Ústavnímu soudu nezbylo, než konstatovat, že ústavní stěžovatelka v předmětné věci nevyčerpala všechny procesní prostředky k ochraně práva, které jí zákon poskytuje, a jelikož v dané věci nebyly shledány důvody postupu dle § 75 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (a to s ohledem na hlediska, jež pro takovýto postup Ústavní soud zformuloval v rozhodnutí sp. zn. Pl. ÚS 15/96), byl návrh z důvodu nepřípustnosti dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-248/99-99)