# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 248/05

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 248/05
- ECLI: ECLI:CZ:US:2005:3.US.248.05
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 13. 7. 2005
- Datum zveřejnění: 18. 12. 2007
- Předmět řízení: hospodářská, sociální a kulturní práva/právo na ochranu rodičovství, rodiny a dětí; hospodářská, sociální a kulturní práva/právo na ochranu rodičovství, rodiny a dětí /právo dítěte na rodičovskou výchovu a péči (výživu)
- Klíčová slova: výživné, dítě, rodiče, důkaz/volné hodnocení
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 32; 94/1963 Sb., § 99, § 96; 99/1963 Sb., § 132

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

Dne 18. května 2005 obdržel Ústavní soud podání, jímž se na něj navrhovatel obrátil s výhradami vůči postupu obecných soudů týkajícího se stanovení výživného. Kasačním návrhem napadl rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. února 2005 č. j. 6 Co 214/2005-655 a Okresního soudu v Písku ze dne 4. listopadu 2004 č. j. P 32/95-626 s tím, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv.

Navrhovatel byl Ústavním soudem s odkazem na konkrétní ustanovení zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, včetně citace jejich znění, vyzván k odstranění vad návrhu s tím, že mu ve výzvě byla určena lhůta k odstranění vad do 15 dnů ode dne doručení výzvy. Současně byl ve smyslu § 43 odst. 1 písm. a) uvedeného zákona poučen o tom, že neodstranění vad návrhu v dané lhůtě je důvodem k jeho odmítnutí. Výzvu převzal dle dodejky dne 7. června 2005.

V důsledku toho, že navrhovatel předmětnou vadu v určené lhůtě neodstranil, se Ústavní soud nemohl návrhem věcně zabývat. Připomíná, že jakožto orgán veřejné moci a orgán ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR) přirozeně vychází a je povinen při výkonu své jurisdikce důsledně vycházet z principu, že co do případů, mezí a způsobů může uplatňovat státní moc jen v zákonném a ústavním rámci (zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, ve spojení s čl. 88 odst. 2 Ústavy ČR), což je v právním státě nezbytná podmínka pro jakoukoliv legitimní činnost jeho orgánů.

S ohledem na uvedené tedy Ústavnímu soudu nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-248/05-05)