# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 243/03

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 243/03
- ECLI: ECLI:CZ:US:2003:3.US.243.03
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 9. 10. 2003
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek
- Klíčová slova: vlastnické právo/omezení, vlastnické právo/ochrana, důkaz/volné hodnocení
- Dotčené předpisy: 40/1964 Sb., § 126; 99/1963 Sb., § 132

## Výrok

Návrh se o d m í t á .

## Odůvodnění

Navrhovatelé, kteří se cestou ústavní stížnosti domáhali zrušení výše označených rozhodnutí, odůvodnili svůj návrh tím, že se jimi cítí dotčeni v právu, zakotveném v čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 90 Ústavy. Poukázali na provedené dokazování, na hodnocení důkazů a vyslovili přesvědčení, že soudy obou stupňů rozhodly v rozporu se znaleckými posudky o situaci na nemovitostech v souvislosti se stávajícím oplocením.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadených rozsudků bylo zjištěno, že soud I. stupně vyhověl návrhu stěžovatelů pokud se domáhali odstranění plotu z parcely č. 95/2, nacházející se v obci a v katastrálním území Předklášteří, když dle zápisu na listu vlastnickém č. 119, vedeném u Katastrálního úřadu Brno-venkov, jsou spoluvlastníky této parcely a když plot žalovaného v rozsahu 1,3 m do jejich vlastnictví zasahuje. Návrh, aby byl žalovaný zavázán k odstranění znalcem blíže označeného plotu vedeného v délce 2 m byl zamítnut, poněvadž tímto plotem nebyl prokázán zásah do vlastnictví žalobců. Soud II. stupně se v řízení o odvolání stěžovatelů vypořádal se všemi námitkami uplatněnými v odvolání, když napadené rozhodnutí přezkoumal, doplnil dokazování a opodstatněně shledal, že odvolání není důvodné. Poněvadž
odůvodnění jeho rozhodnutí je přiléhavé a vyčerpávající, lze na ně v dalším odkázat. Je třeba dodat, že v postupu soudů při hodnocení provedených důkazů, zřejmého z odůvodnění rozsudků, nebyl shledán rozpor s § 132 obč. soudního řádu a ani s právy, jichž se stěžovatelé v návrhu dovolávají. Ústavnímu soudu pak nepřísluší pravomoc, "hodnotit" hodnocení důkazů učiněné obecnými soudy, když tyto ve své činnosti postupovaly ve shodě s obsahem hlavy páté Listiny základních práv a svobod.
Pro výše uvedené byl návrh shledán zjevně neopodstatněným, a proto odmítnut v souladu s § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-243/03-03)