# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 2422/09

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 2422/09
- ECLI: ECLI:CZ:US:2012:3.US.2422.09.2
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 26. 7. 2012
- Datum zveřejnění: 8. 8. 2012

## Výrok

Řízení se zastavuje.

## Odůvodnění

Ústavní stížností vycházející z ustanovení § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů, neboť jimi mělo dojít k porušení jeho základních práv garantovaných článkem 8 odst. 2, článkem 36 odst. 1 a článkem 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Rovněž mělo dojít k porušení článku 2 odst. 2, článku 4 odst. 1 a článku 4 odst. 1 Listiny.

Z Centrální evidence obyvatel Ústavní soud zjistil, že stěžovatel dne 25. 11. 2010 zemřel. Právní zástupce stěžovatele tuto skutečnost Ústavnímu soudu nesdělil.

Podle ustanovení § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, pokud citovaný zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení.

Podle § 107 odst. 1, věta prvá občanského soudního řádu, jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Podle § 107 odst. 5, věta prvá občanského soudního řádu, neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví.

Fyzická osoba ztratí způsobilost být účastníkem řízení svou smrtí (§ 7 odst. 2 občanského zákoníku).

Protože stěžovatel poté, co bylo řízení před Ústavním soudem zahájeno, zemřel a tím ztratil způsobilost být účastníkem řízení, Ústavní soud se zabýval otázkou, zda může v řízení o ústavní stížnosti pokračovat s právním nástupcem stěžovatele, či zda má s ohledem na povahu věci řízení zastavit. Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení brání obecně v pokračování řízení zejména tam, kde práva a povinnosti, o které v řízení jde, jsou vázány na osobu účastníka řízení a nepřecházejí na právního nástupce, dále tam, kde je určitá skutková podstata podle právního předpisu podmíněna existencí určitého účastníka, a tam, kde smrtí účastníka dochází podle hmotného práva k zániku právního vztahu nebo kde účastník řízení nemá žádného právního nástupce.

V předmětném řízení o ústavní stížnosti stěžovatel tvrdil, že v trestním řízení porušily obecné soudy jeho ústavně zaručené právo nebýt trestně stíhán jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon; dále mělo být porušeno základní právo stěžovatele na soudní ochranu a spravedlivý proces, jakož i základní právo na rovnost účastníků v trestním řízení. Z povahy těchto práv plyne, že jde o práva, jež jsou podle ústavního práva vázána na osobu stěžovatele, a tudíž nepřecházejí na jeho právní nástupce.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než řízení o ústavní stížnosti podle ustanovení § 63 zákona o Ústavním soudu s odkazem na ustanovení § 107 odst. 5 občanského soudního řádu zastavit, neboť povaha věci neumožňuje v řízení pokračovat.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-2422/09-2)