# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 2403/25

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 2403/25
- ECLI: ECLI:CZ:US:2025:3.US.2403.25.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 17. 9. 2025
- Datum zveřejnění: 1. 12. 2025
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /právo na přístup k soudu a jeho ochranu, zákaz odepření spravedlnosti; právo na soudní a jinou právní ochranu /právo na odškodnění za rozhodnutí nebo úřední postup
- Klíčová slova: škoda/náhrada, stát, škoda/odpovědnost za škodu, odškodnění
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.3, čl. 36 odst.1; 82/1998 Sb., § 13

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

1. Stěžovatel v ústavní stížnosti navrhuje zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí; tvrdí, že jimi byla porušena jeho ústavně zaručená práva zaručená čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 1, čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i čl. 1, 4 a 90, čl. 95 odst. 1 a čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky.

2. Stěžovatel se žalobou domáhal u Okresního soudu v Břeclavi po vedlejší účastnici řízení zaplacení 102 000 000 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady majetkové škody způsobené mu tvrzeně nesprávným úředním postupem okresního soudu v jiném řízení vedeném tímto soudem. Okresní soud žalobu odmítl, neboť žaloba byla neprojednatelná. Krajský soud v Brně usnesení okresního soudu potvrdil. Nejvyšší soud řízení o dovolání proti usnesení okresního soudu zastavil a ve zbývajícím rozsahu odmítl.

3. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že okresní soud předčasně odmítl jeho žalobu bez zákonného podkladu a porušil procesní normy. Z odůvodnění není zřejmé, zda žalobu okresní soud odmítl z důvodu procesního nebo hmotného práva. Krajský soud se dopustil stejných pochybení jako okresní soud. Podle stěžovatele byla jeho žaloba způsobilá k projednání, neboť vymezil všechny zákonem stanovené požadavky a soudy doplnění skutečností nepožadovaly. Dále namítá, že obecné soudy pochybily i v poučovací povinnosti. Rozhodnutí krajského soudu a Nejvyššího soudu je podle stěžovatele nepřezkoumatelné a odmítnutí dovolání stěžovatele nemá oporu v zákoně.

4. Procesní předpoklady pro řízení o ústavní stížnosti byly splněny.

5. Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

6. Právo na přístup k soudu zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny není absolutní a podléhá zákonným omezením, jež jsou vtělena zejména do procesních předpisů. Z ústavněprávního hlediska je podstatné, že žádné z těchto omezení nesmí být nepřiměřené a nesmí narušovat podstatu chráněného základního práva. Daná ustanovení je proto třeba interpretovat a aplikovat tak, aby na účastníky řízení nebyly kladeny nepřiměřené požadavky a nebylo tím fakticky bráněno realizaci práva na soudní ochranu.

7. Ústavní soud na postupu okresního a krajského soudu nespatřuje nic neústavního, natož odepření práva stěžovatele na přístup k soudu. Ústavní soud si vyžádal od okresního soudu stěžovatelovu žalobu, odvolání proti odmítnutí žaloby i jeho navazující dovolání. Po seznámení se s jejich obsahem musí konstatovat, že závěr obecných soudů, že žaloba je věcně neprojednatelná, z ústavně právního hlediska obstojí, stejně tak vysvětlení, proč stěžovatel nebyl před omítnutím žaloby vyzván k odstranění vad žaloby. Stěžovatel možnosti odstranit vady žaloby nevyužil ani v podaném odvolání. Nejvyšší soud pak řádně odůvodnil, z jakých důvodů odmítl dovolání jako nepřípustné a odkázal na ustálenou judikaturu, s níž se námitky stěžovatele míjely. Ani rozhodnutí Nejvyššího soudu tak ústavně právním deficitem netrpí.

8. Ústavní soud z výše uvedených důvodů ústavní stížnost odmítl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-2403/25-1)