# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 240/01

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 240/01
- ECLI: ECLI:CZ:US:2001:3.US.240.01
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 2. 5. 2001
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu
- Klíčová slova: byt
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1, čl. 4 odst.4; 40/1964 Sb., § 453a

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Ústavní stížností, podanou vpředu vyznačeným zástupcem, domáhal se tento zástupce jménem manželů W. a O. M., přezkumu rozhodnutí obecných soudů (Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. ledna 2001 - 28 Cdo 2005/2000-65, a rozhodnutí obecných soudů I. a II. stupně jemu předcházejících) a posléze jejich zrušení z důvodu porušení ústavně zaručeného práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) a dalších obdobných práv plynoucích také z úst. zákona č. 1/1993 Sb.

K ústavní stížnosti však nebyla připojena plná moc, z níž by se podávalo oprávnění právního zástupce jednat jménem stěžovatelů zdržujících se mimo území České republiky a jen ze sdělení sekretariátu zástupcovy kanceláře vyplynulo, že plná moc bude "doplněna dodatečně, jakmile bude doručena z USA".

Protože plná moc k zastupování účastníka v řízení před Ústavním soudem, jako nepominutelná procesní náležitost zvláštní plné moci, musí být Ústavnímu soudu předložena spolu s tím kterým podáním, v posuzované věci tedy v okamžiku, kdy řízení před Ústavním soudem mělo být zahájeno (§ 27 odst. 1, 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona), je zřejmé, že zástupce sám bez plné moci před Ústavním soudem jednat nemůže, a proto ve smyslu ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu byla ústavní stížnost, jak shora je označena, posouzena jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným [§ 43
odst. 1 písm. c) zákona] a o ní jako o takové bylo rozhodnuto odmítavým výrokem, jak ze znělky tohoto usnesení je patrno.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-240/01-01)