# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 235/01

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 235/01
- ECLI: ECLI:CZ:US:2001:3.US.235.01
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 31. 5. 2001
- Datum zveřejnění: 2. 11. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/restituce
- Klíčová slova: vlastnické právo/přechod/převod, lhůta/hmotněprávní
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 11 odst.4; 229/1991 Sb., § 13 odst.3, § 5 odst.3, § 9 odst.1

## Výrok

Návrh se odmítá .

## Odůvodnění

Stěžovatel se domáhal zrušení rozhodnutí, jimiž bylo určeno, že oprávněné osoby jsou vlastnicemi označené nemovitosti, pozemkové parcely 314/2 KN o vým. 34 m2, poněvadž uplatnily restituční nárok. Poukázal na okolnosti, za nichž převedl na základě kupní smlouvy ze dne 7. února 1996 předmětnou nemovitost do vlastnictví fyzických osob - když od oprávněných osob neobdržel výzvu k jejímu vydání, a vyslovil přesvědčení, že nesprávným zhodnocením jednání oprávněných a výkladem příslušných ustanovení zákona o půdě byla porušena jeho práva, zakotvená v čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 10 Ca 411/2000-18 nebyl zjištěn zásah do práv, jichž se stěžovatel v návrhu dovolává. Jmenovaný soud dne 31. ledna 2001 potvrdil rozhodnutí příslušného pozemkového úřadu, kterým ten určil, že oprávněné osoby jsou vlastnicemi pozemkové parcely č. 314/2 KN o vým. 34 m2, v odůvodnění rozsudku se vypořádal se všemi námitkami, uplatněnými stěžovatelem v opravném prostředku, za použití vyčerpávajícího výkladu ustanovení § 5 odst. 3, § 9 odst. 1 a § 13 odst. 3 zákona o půdě.

S ohledem na výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný v souladu s § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-235/01-01)