# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 2349/12

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 2349/12
- ECLI: ECLI:CZ:US:2013:3.US.2349.12.1
- Typ rozhodnutí: Nález
- Datum rozhodnutí: 28. 2. 2013
- Datum zveřejnění: 20. 3. 2013
- Předmět řízení: K překročení pravomoci státního zástupce
- Klíčová slova: opatření/pořádkové, odnětí/vydání věci, orgán činný v trestním řízení, státní zástupce, soud, pravomoc
- Dotčené předpisy: 1/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 2 odst.3; 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 2 odst.2, čl. 36 odst.1; 141/1961 Sb., § 66 odst.1, § 146a odst.2, § 78 odst.1

## Právní věta

Rozhodl-li státní zástupce (po 31. 12. 2011) o stížnosti stěžovatelky proti usnesení policejního orgánu o uložení pořádkové pokuty, porušil ustanovení § 146a odst. 2 trestního řádu; toto porušení tzv. jednoduchého práva současně zakládá porušení ústavnosti, neboť napadené rozhodnutí vydal orgán, který k tomu neměl žádnou pravomoc, navíc stěžovatelce byla v důsledku tohoto postupu odepřena možnost soudní ochrany, která jí jako osobě postižené pořádkovou pokutou náleží.

## Abstrakt

Analytická právní věta

Rozhodne-li o stížnosti proti usnesení policejního orgánu o uložení pořádkové pokuty státní zástupce, ačkoliv o této stížnosti má podle § 146a odst. 2 trestního řádu rozhodovat soud, pak takovýto postup zakládá porušení čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny, neboť napadené rozhodnutí vydal orgán, který k tomu neměl žádnou pravomoc; navíc je v důsledku tohoto postupu odepřena dotčené osobě možnost domáhat se soudní ochrany ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny.

Návrh a řízení před Ústavním soudem

Na návrh stěžovatelky PROLUX Consulting Int. s. r. o. zrušil III. senát Ústavního soudu nálezem ze dne 28. února 2013 v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy usnesení státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 ze dne 8. června 2012 sp. zn. 3 ZN 4988/2011, a to pro rozpor s čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Narativní část

Usnesením státního zástupce byla zamítnuta stížnost stěžovatelky proti usnesení policejního orgánu, kterým byla stěžovatelce uložena pořádková pokuta za to, že bez dostatečné omluvy nevyhověla výzvě policejního orgánu k vydání věci důležité pro trestní stíhání. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítala, že o její stížnosti rozhodoval státní zástupce, ačkoliv k tomu neměl pravomoc, neboť o ní měl podle § 146a odst. 2 trestního řádu rozhodovat soud.

Odůvodnění nálezu Ústavního soudu

Ústavní soud si k ústavní stížnosti stěžovatelky vyžádal vyjádření Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4. To ve svém vyjádření přiznalo pochybení s tím, že o stížnosti proti usnesení policejního orgánu rozhodlo nezákonně, neboť právo o ní rozhodnout měl výhradně soud.

Ústavní soud uvedl, že mezi účastníky řízení před Ústavním soudem není sporu o tom, že státní zástupce, který rozhodoval o stížnosti stěžovatelky proti usnesení policejního orgánu o uložení pořádkové pokuty, porušil § 146a odst. 2 trestního řádu. Uvedl, že toto porušení tzv. jednoduchého práva současně zakládá porušení ústavnosti, neboť napadené rozhodnutí vydal orgán, který k tomu neměl žádnou pravomoc, navíc stěžovatelce byla v důsledku tohoto postupu odepřena možnost soudní ochrany, která jí jako osobě postižené pořádkovou pokutou náleží na základě čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Z výše uvedených důvodů Ústavní soud konstatoval, že postupem státního zastupitelství došlo k porušení stěžovatelčina práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny, jakož i k porušení principů plynoucích z čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny, a proto mu nezbylo, než ústavní stížnosti vyhovět a napadené usnesení zrušit.

Soudcem zpravodajem v dané věci byla Michaela Židlická. Žádný ze soudců neuplatnil odlišné stanovisko.

## Text rozhodnutí

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného - ze dne 28. února 2013 sp. zn. III. ÚS 2349/12 ve věci ústavní stížnosti PROLUX Consulting Int., s. r. o., se sídlem Václavské nám. 819, Praha 1, zastoupené Mgr. Bohuslavem Novákem, advokátem, se sídlem Ponávka 2, Brno, proti usnesení státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 ze dne 8. června 2012 sp. zn. 3 ZN 4988/2011, jímž byla zamítnuta stěžovatelčina stížnost proti usnesení policejní komisařky, kterým byla stěžovatelce uložena pořádková pokuta ve výši 10 000 Kč za to, že bez dostatečné omluvy nevyhověla výzvě policejního orgánu k vydání věci důležité pro trestní stíhání, za účasti Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 jako účastníka řízení.

Usnesení státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 ze dne 8. června 2012 sp. zn. 3 ZN 4988/2011 se ruší.

Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 19. 6. 2012 stěžovatelka napadla shora označené rozhodnutí státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 (dále jen "OSZ pro Prahu 4") a domáhala se jeho zrušení, přičemž tvrdila, že jím bylo porušeno její právo na soudní ochranu a spravedlivý proces zaručené zejména čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a čl. 2 odst. 2, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Jak je patrno z ústavní stížnosti a její přílohy, napadeným usnesením byla podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu (dále jen "tr. ř.") zamítnuta stížnost stěžovatelky proti usnesení policejní komisařky Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Praha IV, Služby kriminální policie a vyšetřování, (dále jen "policejní orgán") ze dne 13. 3. 2012 č. j. ORIV-13675-50/TČ-2011-001493, kterým byla stěžovatelce uložena pořádková pokuta ve výši 10 000 Kč za to, že bez dostatečné omluvy nevyhověla výzvě policejního orgánu podle § 78 odst. 1 tr. ř. k vydání věci důležité pro trestní stíhání.

V ústavní stížnosti stěžovatelka uvádí, že o její stížnosti proti usnesení policejního orgánu o uložení pořádkové pokuty podle § 66 odst. 1 tr. ř. rozhodoval podle ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. státní zástupce, ačkoliv k tomu neměl pravomoc, neboť o ní měl podle ustanovení § 146a odst. 2 tr. ř. rozhodovat soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který ve věci vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení. Tím dle stěžovatelky došlo k porušení principu uplatňování státní moci jen v případech, v mezích a způsobem, které stanoví zákon, a současně státní zástupce porušil "stanovený postup" ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny. K tomu stěžovatelka dodala, že považuje za nezákonné a protiústavní citované usnesení policejního orgánu, neboť ten zneužil institut pořádkové pokuty, a to z důvodu, že věc, již měla k výzvě vydat, nemá k dispozici.

Ústavní soud si vyžádal vyjádření OSZ pro Prahu 4 k ústavní stížnosti. To ve svém vyjádření přiznalo pochybení s tím, že o stížnosti proti usnesení policejního orgánu rozhodlo nezákonně, neboť právo o ní rozhodnout má pouze soud. Z tohoto důvodu navrhlo, aby Ústavní soud ústavní stížnosti vyhověl a napadené usnesení zrušil.

Ústavní soud se nejdříve zabýval otázkou, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti [§ 42 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], přičemž dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas a že splňuje i ostatní formální náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu. Proto přistoupil k přezkumu ústavní stížností napadeného rozhodnutí, a to toliko z hlediska porušení ústavně zaručených základních práv a svobod [čl. 83 a čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy], načež shledal, že ústavní stížnost je důvodná.

Mezi účastníky není sporu o tom, že státní zástupce OSZ pro Prahu 4, rozhodl-li o stížnosti stěžovatelky proti usnesení policejního orgánu o uložení pořádkové pokuty, porušil ustanovení § 146a odst. 2 tr. ř. Toto porušení tzv. jednoduchého práva současně zakládá porušení ústavnosti, neboť napadené rozhodnutí vydal orgán, který k tomu neměl žádnou pravomoc, navíc stěžovatelce byla v důsledku tohoto postupu odepřena možnost soudní ochrany, která jí jako osobě postižené pořádkovou pokutou náleží na základě ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod [viz nález Ústavního soudu ze dne 30. 11. 2004 sp. zn. Pl. ÚS 15/04 (N 180/35 SbNU 391; 45/2005 Sb.)].

Z těchto důvodů nezbylo Ústavnímu soudu než konstatovat porušení stěžovatelčina práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny, jakož i porušení principů plynoucích z čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny, ústavní stížnosti vyhovět a podle ustanovení § 82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu napadené usnesení zrušit. Ústavní soud takto rozhodl mimo ústní jednání, neboť měl za to, že od něho nebylo možno očekávat další objasnění věci (§ 44 zákona o Ústavním soudu).

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-2349/12-1)