# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 231/20

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 231/20
- ECLI: ECLI:CZ:US:2020:3.US.231.20.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 3. 2. 2020
- Datum zveřejnění: 28. 2. 2020

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

1. Ústavní soud obdržel ústavní stížnost, v níž se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí, kterými byla zamítnuta jeho žádost o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Stěžovatel má za to, že napadenými rozhodnutími došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

2. Stěžovatel u Okresního soudu v Příbrami (dále jen "okresní soud") podal žádost o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Jeho žádost byla napadeným usnesením okresního soudu zamítnuta. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel stížnost, kterou napadeným usnesením Krajský soud v Praze (dále jen "krajský soud") zamítl. Bližší obsah napadených rozhodnutí je účastníkům řízení znám, takže je Ústavní soud podrobněji nereprodukuje.

3. Jak stěžovatel sám v ústavní stížnosti uvádí, usnesení krajského soudu mu bylo do Věznice Příbram doručeno dne 21. 10. 2019. Počátkem listopadu 2019 stěžovatel požádal Českou advokátní komoru o ustanovení obhájce z řad advokátů za účelem podání ústavní stížnosti. K určení advokáta došlo až dne
3. 1. 2020, dne 20. 1. 2020 byla nyní projednávaná ústavní stížnost podána k poštovní přepravě a dne 22. 1. 2020 byla Ústavnímu soudu doručena. Stěžovatel si je vědom opožděnosti ústavní stížnosti, avšak namítá, že ještě na počátku plynutí lhůty, tj. krátce po doručení usnesení krajského soudu, učinil veškeré možné kroky k tomu, aby mu byl ustanoven advokát pro poskytnutí předmětné právní služby - podání ústavní stížnosti. Žádá proto Ústavní soud, aby bylo podání ústavní stížnosti považováno za včasné a řádné.

4. Před tím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu, přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.

5. Dle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje. Usnesení Krajského soudu v Praze bylo stěžovateli doručeno dne 21. 10. 2019, lhůta pro podání ústavní stížnosti proto uplynula dne 23. 12. 2019. Ústavní stížnost však byla podána teprve dne 20. 1. 2020, tedy opožděně.

6. Ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu je kogentní povahy a nedává Ústavnímu soudu možnost lhůtu pro podání ústavní stížnosti prominout či prodloužit, a to bez ohledu na důvod zmeškání (viz např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 468/15 ze dne 18. 2. 2016).

7. Nad tento rámec Ústavní soud uvádí, že nemá-li stěžovatel v době obdržení rozhodnutí, které hodlá napadnout ústavní stížností, právního zástupce, anebo má-li problémy se zajištěním tohoto zastoupení, může podat ústavní stížnost bez zastoupení s tím, že Ústavní soud požádá o prodloužení lhůty k jejímu doplnění advokátem. Obrátí-li se stěžovatelé v průběhu řízení o ústavní stížnosti na Českou advokátní komoru se žádostí o ustanovení advokáta, Ústavní soud zásadně vyčkává na rozhodnutí České advokátní komory a ustanovenému advokátovi následně poskytuje dostatečnou lhůtu k doplnění ústavněprávní argumentace a dalších náležitostí návrhu. Nic takového však stěžovatel neučinil.

8. Vzhledem k výše uvedenému, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci a vyjadřoval se k odůvodněnosti ústavní stížnosti, musel skrze soudce zpravodaje předložený návrh odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-231/20-1)