# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 218/03

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 218/03
- ECLI: ECLI:CZ:US:2003:3.US.218.03
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 9. 10. 2003
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/restituce; právo na soudní a jinou právní ochranu
- Klíčová slova: vlastnické právo/přechod/převod, právní úkon, ochranná známka
- Dotčené předpisy: 174/1988 Sb., § 8, § 16; 40/1964 Sb., § 107, § 451, § 39, § 3 odst.1; 87/1991 Sb., čl.; 92/1991 Sb., čl.

## Text rozhodnutí

III. ÚS 218/03

Ústavní soud rozhodl dne 9. října 2003 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Evy Zarembové, ve věci navrhovatelů 1) K. P., a 2) J. P., zastoupených JUDr. J. B., advokátem o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 16. ledna 2003 sp. zn. 13 Co 392/2002, t a k t o :
Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Stěžovatelé se domáhali zrušení označeného rozhodnutí odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu I. stupně zamítající jejich žalobu, kterou každý uplatnil proti žalovanému nárok na zaplacení částky 70.000 Kč s přísl. Poukázali na jednání žalovaného, jež směřovalo k nabytí ochranné známky a k podnikání pod značkou H., na prodej této známky uskutečněný žalovaným bez jejich vědomí, což vše považují za jednání v rozporu s dobrými mravy, jímž se oni cítí poškozeni. V takovém specifickém případě měl i soud vzít zřetel na okolnosti za nichž k poškození žalobců došlo a vyhovět jejich odvolání. Pro uvedené se rozhodnutím odvolacího soudu cítí dotčeni ve svých právech, zakotvených v čl. 36 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 90 Ústavy.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 16. ledna.2003 sp. zn. 13 Co 392/2002 zásah do práv, kterých se stěžovatelé v ústavní stížnosti dovolávají, zjištěn nebyl. Označený soud přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně v souladu s § 212 obč. soudního řádu, ve svém rozhodnutí se vypořádal se všemi námitkami v odvolání uplatněnými, při výkladu zák. č. 174/1988 Sb. a jeho ustanovení § 8 a § 16, jakož i § 107 a § 451 obč.
zákona a opodstatněně rozsudek Okresního soudu v Rokycanech ze dne 25. února 2002 č. j. 4 C 152/2000-116 potvrdil. Na odůvodnění rozsudku, v němž pouze ve věci běhu lhůty k promlčení dospěl k jinému závěru, lze v dalším zcela odkázat. K námitce uplatněné v ústavní stížnosti a týkající se chování žalovaného, jež navrhovatelé označili za jednání v rozporu s dobrými mravy, je třeba uvést, že i kdyby tuto námitku stěžovatelé uplatnili a prokázali před odvolacím soudem, pak by samotné rozhodnutí ovlivnit nemohla - její prokázání je důvodem neplatnosti právního úkonu (§ 39 obč. zák.) a v předmětné věci by případná neplatnost úkonu učiněného žalovaným nemohla vést k vyhovění žalobcům, domáhajícím se plnění z takového úkonu.
Pro výše uvedené byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a dle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. října 2003

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-218/03-03)