# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 215/02

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 215/02
- ECLI: ECLI:CZ:US:2002:3.US.215.02
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 25. 6. 2002
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: hospodářská, sociální a kulturní práva/právo na ochranu rodičovství, rodiny a dětí; právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces
- Klíčová slova: dítě
- Dotčené předpisy: 94/1963 Sb., § 26 odst.2

## Výrok

Návrh se o d m í t á .

## Odůvodnění

Navrhovatelka se domáhala zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že podle jejího přesvědčení byla jimi porušena práva nezletilé. Poukázala na čl. 3 a čl. 12 Úmluvy o právech dítěte, na čl. 6 Evropské úmluvy o výkonu práv dětí, na zásady zakotvené v Deklaraci práv dítěte a uvedla, že soudy, které přes její nesouhlas svěřily dceru do střídavé péče rodičů, uvedené články porušily, když tak rozhodly, aniž vzaly zřetel na potřebu zajistit nezletilé stabilní rodinné prostředí.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadených rozsudků zásah do práv, jichž se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Soudy obou stupňů rozhodly o úpravě poměrů nezletilé po zhodnocení všech provedených důkazů a v souladu se zněním § 26 odst. 2 zák. o rodině, když pro svěření dítěte do střídavé péče rodičů, nežijících ve společné domácnosti, shledaly jejich výchovnou způsobilost i potřebu zajistit tak zájmy nezletilé. Poněvadž obsah odůvodnění rozsudku odvolacího soudu je zcela vyčerpávající, lze v dalším na ně odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-215/02-02)