# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 207/2000

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 207/2000
- ECLI: ECLI:CZ:US:2000:3.US.207.2000
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 26. 9. 2000
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /specifika trestního řízení; právo na soudní a jinou právní ochranu
- Klíčová slova: důkaz/volné hodnocení
- Dotčené předpisy: 141/1961 Sb., § 2 odst.6, § 211 odst.2

## Výrok

Návrh se o d m í t á .

## Odůvodnění

Navrhovatel, který se domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. února 2000, sp. zn. 7 To 419/99, a rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 20. srpna 1999, sp. zn. 3 T 2/99, odůvodnil ústavní stížnost tím, že se rozhodnutími obou soudů cítí dotčen na právech, zaručených čl. 90 Ústavy ČR, čl. 2 odst. 2 a 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že podle jeho přesvědčení provedenými důkazy nebyl jednoznačně prokázán skutkový děj tak, jak jej konstatoval soud, ten se nevypořádal s rozpory ve svědeckých výpovědích, stejně jako s námitkou nutné obrany. Poukázal na řízení před soudem I. stupně, které nepovažuje za standardní, když výpovědi svědků z přípravného řízení byly nejdříve čteny a poté se k nim tito vyjadřovali.
Podle § 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy.
Z obsahu spisu Okresního soudu ve Znojmě sp. zn. 3 T 2/99 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. února 2000, sp. zn. 7 To 419/99, zásah do práv, jichž se stěžovatel dovolává, zjištěn nebyl. Soud I. stupně při výslechu svědků postupoval v souladu s § 211 odst. 1 trestního řádu, jak vyplývá z obsahu protokolu o hlavním líčení ze dne 20. srpna 1999, stěžovateli nebylo odepřeno právo, vyplývající z § 214 trestního řádu, vyjádřit se ke všem provedeným důkazům, a pokud jde o hodnocení důkazů, nebylo
shledáno porušení ustanovení § 2 odst. 6 trestního řádu. Z usnesení Krajského soudu v Brně a jeho vyčerpávajícího odůvodnění lze konstatovat, že se odvolací soud vypořádal se všemi námitkami, vznesenými stěžovatelem.
Pro výše uvedené byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a dle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1883 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-207/2000-2000)