# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 2023/23

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 2023/23
- ECLI: ECLI:CZ:US:2023:3.US.2023.23.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 31. 10. 2023
- Datum zveřejnění: 14. 11. 2023

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

1. Ústavní soud obdržel dne 28. 7. 2023 blanketní ústavní stížnost, kterou stěžovatel napadá v záhlaví uvedené rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o nevyloučení soudců z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 91 Co 99/2023. Stěžovatel sdělil, že z důvodu pracovní vytíženosti a zdravotních problémů doplní ústavní stížnost ve lhůtě 10 dnů. Do dnešního dne tak však neučinil.

2. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Smyslem výzvy k odstranění vad a stanovení lhůty podle § 41 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, Ústavní soud vyvodí vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. V řízení o ústavní stížnosti však není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v řadě případů předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že stěžovatel byl opakovaně a srozumitelně poučen o tom, že se na Ústavní soud nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak je poskytování nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.

3. V nyní posuzovaném případě soudkyně zpravodajka nemá pochybnosti o tom, že stěžovatel byl o zákonných náležitostech ústavní stížnosti opakovaně a srozumitelně poučen již v řadě předchozích řízení (viz kupříkladu usnesení ze dne 17. 7. 2018, sp. zn. IV. ÚS 1810/18, či usnesení ze dne 13. 1. 2021, sp. zn IV. ÚS 3497/20). Navzdory uvedenému, a přestože je sám advokátem, a tedy právním profesionálem, stěžovatel nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti.

4. Za dané situace proto Ústavní soud za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-2023/23-1)