# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 202/01

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 202/01
- ECLI: ECLI:CZ:US:2001:3.US.202.01
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 19. 4. 2001
- Datum zveřejnění: 2. 11. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek
- Klíčová slova: náklady řízení, řízení/zastavení, legitimace/aktivní
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1; 99/1963 Sb., § 146 odst.2

## Výrok

Návrh se odmítá .

## Odůvodnění

Navrhovatel, který se cestou ústavní stížností domáhal zrušení usnesení Městského soudu v Praze č. j. 20 Co 552/2000-46, jímž dne 4. ledna 2001 označený soud potvrdil rozhodnutí soudu I. stupně, odůvodnil návrh tím, že podle jeho přesvědčení jednáním obou soudů byl porušen čl. 2 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že v předmětné věci nebyly dány podmínky pro občanskoprávní řízení, na straně žalobce pak šlo o "překážku aktivní legitimace." Z těchto důvodů měl soud v rozhodnutí o nákladech řízení, které bylo zastaveno, aplikovat ustanovení § 143 občanského soudního řádu, a tedy neukládat stěžovateli povinnost hradit žalobci náklady částkou 500,- Kč.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy [§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu usnesení soudů obou stupňů nebylo zjištěno, že by se tyto soudy svým rozhodnutím dostaly do rozporu s ústavními principy řádného a spravedlivého procesu. Obvodní soud pro Prahu 1 dne 5. září 2000 zastavil řízení pro zpětvzetí návrhu a mj. zavázal stěžovatele uhradit žalobci náklady řízení v částce 500,- Kč, když shledal, že žalovaný povinnost v návrhu uplatněnou po jeho podání splnil. Toto rozhodnutí, učiněné v souladu s § 146 odst. 2 občanského soudního řádu, pak odvolací soud jako věcně správné potvrdil.
V odůvodnění usnesení ze dne 4. ledna 2001, se Městský soud v Praze vypořádal s odvolacími námitkami stěžovatele v celém rozsahu.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný v souladu s § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-202/01-01)