# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 194/02

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 194/02
- ECLI: ECLI:CZ:US:2002:3.US.194.02
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 2. 5. 2002
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /rovnost účastníků řízení, rovnost "zbraní"
- Klíčová slova: obnova řízení, důkaz
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36, čl. 37 odst.3; 99/1963 Sb., § 228 odst.1

## Výrok

Návrh se o d m í t á .

## Odůvodnění

Navrhovatelka se cestou ústavní stížnosti domáhala zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčena v právu, zaručeném čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 90 Ústavy. Uvedla, že soud I. stupně nevyhověl jejímu návrhu na povolení obnovy řízení s poukazem na ustanovení § 228 odst. 1 písm. a) až c) občanského soudního řádu. Je přesvědčena o tom, že návrh podala důvodně, když soud I. stupně v předcházejícím řízení neprovedl důkazy, kterých se domáhala, poněvadž tyto označil za nadbytečné a nerozhodné.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadených usnesení soudů obou stupňů zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Obvodní soud pro Prahu 8 důvodně zamítl návrh stěžovatelky na obnovu řízení ve věci vedené u téhož soudu pod sp. zn. 12 C 62/97, u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 11 Co 68/98 a u Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn.
26 Cdo 2394/98 po zjištění, že tato neprokázala k obnově řízení důvody ve smyslu § 228 odst. 1 písm. a) až c) o. s. ř. Soud I. stupně své rozhodnutí přiléhavým způsobem odůvodnil, stejně tak odůvodnění odvolacího soudu je plně vyčerpávající a lze na ně v dalším odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-194/02-02)