# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 188/05

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 188/05
- ECLI: ECLI:CZ:US:2005:3.US.188.05
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 9. 6. 2005
- Datum zveřejnění: 12. 12. 2007
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu; základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek; právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /rovnost účastníků řízení, rovnost "zbraní"
- Klíčová slova: ne bis in idem
- Dotčené předpisy: 99/1963 Sb., § 159 odst.3

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení shora označených rozhodnutí obecných soudů, a to pro jejich rozpor s čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listiny") a čl. 96 odst. 1 Ústavy ČR. Napadeným rozhodnutím stěžovatel vytýká, že obecné soudy rozhodly proti překážce věci pravomocně rozhodnuté, a tak narušily i vlastnické právo stěžovatele k nemovitosti.

Ústavní soud došel k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Ústavní soud neshledal žádný důvod, pro který by mohla vzniknout byť jen pochybnost o ústavní konformitě postupu obecných soudů při vydání napadených rozhodnutí. Ústavní soud není běžnou třetí instancí v systému všeobecného soudnictví, není jeho úkolem zabývat se eventuálním porušením běžných práv fyzických a právnických osob a korektností aplikace každého jednotlivého zákonného ustanovení, ledaže by to současně znamenalo porušení základního práva nebo svobody zaručeného ústavním pořádkem ČR (srov. již nález I. ÚS 68/93, Sb.n.u.ÚS, sv. 1, str. 123). Je v tomto aspektu jasně patrné, že hodnocení existence překážky věci pravomocně rozhodnuté je zásadně věcí obecné justice a není úkolem Ústavního soudu závěry obecnou justicí učiněné přehodnocovat. S argumenty stěžovatele se obecné soudy vypořádaly a Ústavní soud na odůvodnění obecných soudů neshledává nic protiústavního. Porušení žádného ze základních práv stěžovatele proto nepřipadá v úvahu.

Ústavní soud proto z uvedených důvodů došel k názoru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, a podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost odmítl.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-188/05-05)