# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 172/04

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 172/04
- ECLI: ECLI:CZ:US:2004:3.US.172.04
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 30. 3. 2004
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

V podání ze dne 16. 3. 2004, označeném jako opakovaná ústavní stížnost, navrhovatel uvádí, že v plném rozsahu opakuje svou stížnost ze dne 3. 2. 2004, kterou Ústavní soud neveřejně, bez nařízení jednání usnesením ze dne 15. 3. 2004, sp. zn. I. ÚS 73/04, údajně nezákonně odmítl; přitom poukazuje na ustanovení § 44 odst. 1, § 45 odst. 1 a § 75 odst. 2 zákona č. 183/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon"). Navrhovatel dále ve svém podání uvádí, že Ústavní soud nerozhodl o vyloučení asistenta soudce JUDr. I. P.. Závěrem navrhovatel tvrdí, že Ústavní soud je povinen věc projednat veřejně a ustanovit mu k jeho žádosti advokáta. V důsledku těchto skutečností měla zřejmě být porušena navrhovatelova ústavně zaručená práva.

Navrhovatel v podstatě brojí proti postupu Ústavního soudu ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 73/04, v níž byla ústavní stížnost jmenovaného výše uvedeným usnesením Ústavního soudu podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona odmítnuta, přičemž tvrdí, že vzhledem k předmětným procesním vadám je třeba jeho ústavní stížnost znovu projednat.

Ústavní soud má za to, že se nejedná o návrh nový, nýbrž o návrh navazující na ústavní stížnost navrhovatele ze dne 3. 2. 2004; jestliže byl podán poté, co již bylo o zmíněné ústavní stížnosti Ústavním soudem pravomocně rozhodnuto, lze dospět k závěru, že u nyní posuzovaného návrhu jde o opravný prostředek, na jehož základě se stěžovatel - vzhledem k vadám předchozího řízení - domáhá nového projednání svého návrhu (srov. § 228 a
násl. o. s. ř.). Ve smyslu § 43 odst. 3 zákona však v případě usnesení Ústavního soudu není odvolání, resp. ani žádný jiný opravný prostředek přípustný.

S ohledem na tyto skutečnosti dospěl Ústavní soud k závěru, že předmětný návrh je třeba, jakožto návrh nepřípustný dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona odmítnout, aniž by předtím, vzhledem k nadbytečnosti tohoto kroku, pokládal za nutné vyzývat navrhovatele k odstranění vad jeho návrhu ve smyslu § 30 odst. 1, § 32 odst. 2 zákona.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-172/04-04)