# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 162/2000

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 162/2000
- ECLI: ECLI:CZ:US:2000:3.US.162.2000
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 4. 5. 2000
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/svoboda osobní/vazba
- Klíčová slova: vazba/prodloužení
- Dotčené předpisy: 140/1961 Sb., § 250; 141/1961 Sb., § 67 odst.1 písm.a, § 67 odst.1 písm.b, § 71, § 72; 2/1993 Sb., čl. 8 odst.1, čl. 8 odst.5

## Výrok

Návrh se o d m í t á .

## Odůvodnění

Navrhovatel, který se domáhal zrušení usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. února 2000, sp. zn. 4 Ntv 3/2000, a Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. února 2000, sp. zn. 5 Tvo 20/2000, odůvodňoval ústavní stížnost tím, že rozhodnutím, kterým byla prodloužena jeho vazba do 13. května 2000, porušily soudy ústavně zaručená práva, obsažená v čl. 8 odst. 1 a odst. 5 Listiny základních práv a svobod. Vyslovil přesvědčení, že v době rozhodování o prodloužení vazby již vazební důvody neexistovaly.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy [§ 72 odst. 1 písm. a) zák. č 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. února 2000, sp. zn.
4 Ntv 3/2000, Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. února 2000, sp. zn. 5 Tvo 20/2000, a podání Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. ledna 2000 ve věci sp. zn. 45 T 21/98, obsaženého ve spise Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 4 Ntv 3/2000, zásah do práv navrhovatele, jejichž ochrany se ústavní stížností dovolával, shledán nebyl. Odůvodnění napadeného usnesení Vrchního soudu v Olomouci, jakož i Nejvyššího soudu ČR, obsahuje závažné skutečnosti, pro které je dán důvod vazby, nařízené v souladu s § 67 odst. 1 písm. a), c) trestního řádu, jakož i důvod pro její prodloužení dle § 71 odst. 3 trestního řádu na dobu přesahující 2 roky.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-162/2000-2000)