# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 1504/09

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 1504/09
- ECLI: ECLI:CZ:US:2009:3.US.1504.09.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 22. 7. 2009
- Datum zveřejnění: 4. 8. 2009
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně; právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /právo na právní pomoc a tlumočníka
- Klíčová slova: poškozený, škoda/náhrada, náklady řízení
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 37 odst.2, čl. 36 odst.1; 141/1961 Sb., § 51a

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Ústavní stížností, podanou řádně a včas, stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, neboť má za to, že jím bylo porušeno jeho základní právo garantované v čl. 36 odst. 1 a v čl. 37 odst. 2 a odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

Napadeným usnesením krajského soudu byla zamítnuta stížnost stěžovatele proti usnesení Okresního soudu ve Vsetíně, soudu pro mládež, ze dne 17. 12. 2008 č. j. 4 Tm 9/2007-428, kterým bylo rozhodnuto, že odsouzení, specifikovaní v tomto usnesení, jsou povinni společně a nerozdílně nahradit stěžovateli (v řízení před obecnými soudy poškozenému) náklady potřebné k účelnému uplatnění jeho nároku na náhradu škody v trestním řízení a náklady spojené s účastí jeho zmocněnce v trestním řízení, a to v úhrnné částce 52 848,- Kč.

Proti tomuto usnesení podal stěžovatel stížnost, v níž namítal především, že vyúčtované náklady, spojené s přibráním zmocněnce, byly neoprávněně kráceny a požadoval, aby soud stanovil povinnost odsouzeným zaplatit mu náklady ve výši 61 868,- Kč a 1 300,- Kč za odvolací řízení. Krajský soud přezkoumal napadené usnesení, jakož i správnost postupu řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že stížnost stěžovatele není důvodná.

Stěžovatel v ústavní stížnosti, postrádající ústavněprávní argumentaci, předložil obdobné námitky, které již uplatnil ve své stížnosti proti usnesení okresního soudu. Jejich podstatou je polemika se závěry obecných soudů o stanovení výše náhrady nákladů a odměny zmocněnce stěžovatele, která se ovšem pohybuje na úrovni podústavního práva.

Po přezkoumání ústavní stížnosti a napadeného usnesení Ústavní soud v prvé řadě konstatuje, že není povolán k přezkumu správnosti aplikace podústavního práva, neboť jeho úkolem je ochrana ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR), nikoliv "běžné" zákonnosti. Ústavnímu soudu proto nepřísluší, aby prováděl přezkum rozhodovací činnosti obecných soudů a aby věc posuzoval z hledisek běžné zákonnosti.

Ústavní soud neshledal ve věci takové pochybení, které by dosáhlo ústavněprávní úrovně. Jak vyplývá z napadeného usnesení, krajský soud se s námitkami stěžovatele, týkajícími se stanovení výše náhrady nákladů, řádně vypořádal a dostatečně objasnil, jaké důvody vedly ke snížení jejich navrhované výše. Ústavní soud proto neshledal důvod se námitkami stěžovatele ohledně výše náhrady nákladů dále zabývat, neboť odůvodnění rozhodnutí obecných soudů považuje v tomto směru za dostatečné. Postup odvolacího soudu při vydání napadeného rozhodnutí nelze považovat za svévolný a Ústavní soud jej považuje za ústavně konformní. Tvrzení stěžovatele, že nebyl poučen o možnosti požádat o ustanovení zmocněnce, nelze v dané věci přezkoumat, neboť stěžovatel v ústavní stížnosti napadá pouze usnesení krajského soudu, týkající se stanovení výše náhrady nákladů.

Ústavní stížností napadené usnesení do ústavně zaručených práv stěžovatele nezasáhlo a Ústavní soud nenašel žádný důvod pro jeho zrušení.

Na základě shora uvedených skutečností dospěl Ústavní soud k názoru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Proto ji, podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-1504/09-1)