# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 148/18

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 148/18
- ECLI: ECLI:CZ:US:2018:3.US.148.18.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 30. 1. 2018
- Datum zveřejnění: 19. 2. 2018

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

1. Stěžovatel se ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 11. 1. 2018, domáhá zrušení v záhlaví uvedených usnesení Nejvyššího soudu s tvrzením, že jím byla porušena jeho ústavně zaručená práva na spravedlivý proces a na ochranu vlastnictví. Dále žádá o umožnění euthanasie.

2. Napadeným usnesením byla zastavena řízení o dovolání stěžovatele proti usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 7. 2016 č. j. 3 Co 9/2016-2443 a ze dne 15. 3. 2017 č. j. 3 Co 20/2017-289.

3. Stěžovatelovo podání nesplňuje náležitosti návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), neboť stěžovatel není pro řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (viz § 30, § 31 zákona o Ústavním soudu).

4. Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, neboť smyslem výzvy a určení lhůty podle ustanovení § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se vytčený nedostatek podání odstranit, jsou vůči stěžovateli vyvozeny nepříznivé právní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti.

5. V nyní projednávané věci však Ústavní soud shledává, že stěžovatel se na Ústavní soud obrací opakovaně, přičemž byl již mnohokrát vyzýván k odstranění vad ústavní stížnosti, včetně poučení o nezbytnosti právního zastoupení advokátem a upozornění na následky spojené s neodstraněním vad (viz např. poučení ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 3759/15, sp. zn. II. ÚS 292/16, sp. zn. I. ÚS 879/16, sp. zn. I. ÚS 1778/16, sp. zn. II. ÚS 1779/16).

6. Stěžovatel tak již byl řádně seznámen s požadavky kladenými zákonem o Ústavním soudu na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, včetně povinnosti být v řízení zastoupen advokátem již při podání ústavní stížnosti. V řízení o Ústavní stížnosti přitom není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli v každé jeho věci, jestliže se tak stalo v mnoha předchozích případech. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.

7. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud (stejně jako v řízeních o jiných ústavních stížnostech stěžovatele - viz usnesení sp. zn. I. ÚS 113/17 ze dne 6. 2. 2017, sp. zn. II. ÚS 114/17 ze dne 17. 1. 2017, sp. zn. III. ÚS 304/17 ze dne 3. 2. 2017, sp. zn. I. ÚS 1053/17 ze dne 20. 4. 2017, sp. zn. II. ÚS 3273/17 ze dne 19. 10. 2017 a další, dostupná na http://nalus.usoud.cz) přiměřeně použil ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-148/18-1)