# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 1477/09

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 1477/09
- ECLI: ECLI:CZ:US:2009:3.US.1477.09.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 25. 6. 2009
- Datum zveřejnění: 22. 7. 2009
- Předmět řízení: základní práva a svobody/nedotknutelnost obydlí /domovní prohlídka; základní práva a svobody/nedotknutelnost osoby
- Klíčová slova: domovní prohlídka, trestní řízení/neodkladný/neopakovatelný úkon, trestní stíhání/zahájení
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 12 odst.1, čl. 7 odst.1, čl. 36 odst.1; 141/1961 Sb., § 158, § 83 odst.1

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

Ústavní stížností napadl stěžovatel v záhlaví označený příkaz k domovní prohlídce s tvrzením, že jím byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva a ústavní kautely zakotvené v čl. 4 odst. 4, čl. 12 odst. 1, 2, čl. 7 odst. 1, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 95 odst. 1 Ústavy ČR. Své stížnostní námitky konstruoval tak, že skutková tvrzení, o něž soud výrok předmětného příkazu opírá, nevedou dostatečně (důkazně) k závěrům, k nimž dospěl. Stěžovatel má rovněž za to, že (z obdobných důvodů) neobstojí ani tvrzení o nutnosti provedení domovní prohlídky před zahájením trestního stíhání jako neodkladného úkonu. V důsledku toho se posléze domáhal, aby Ústavní soud napadený příkaz k domovní prohlídce nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Z ustálené rozhodovací praxe se podává, že Ústavní soud zásadně nepřehodnocuje obecnými soudy (pro jakékoliv ex lege předjímané účely) učiněné skutkové úvahy z pozice orgánu další "odvolací instance", neboť tato pravomoc mu nepřísluší [čl. 81, čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d), čl. 90, čl. 91 Ústavy ČR]. V daném ohledu je povolán z pohledu práva ústavního korigovat pouze nejextrémnější excesy (srov. kupř. nálezy ve věcech sp. zn. III. ÚS 84/94, III. ÚS 166/95, II. ÚS 182/02, II. ÚS 539/02, I. ÚS 585/04, II. ÚS 566/06 a další), čemuž předložené námitky stěžovatele posouzené v konfrontaci s obsahem odůvodnění obecného soudu (očividně) neodpovídají.

Napadený příkaz k domovní prohlídce je v intencích § 83 odst. 1 trestního řádu v nezbytném rozsahu přezkoumatelným způsobem odůvodněn, a to včetně toho, proč soud dospěl k závěru o kvalifikaci předmětného úkonu jako neodkladného (srov. kupř. nález sp. zn. IV. ÚS 1780/07). Logicky vedené úvahy soudu se pohybují v rámci argumentačního pole vymezeného konstelací, v níž se trestní řízení nalézá a jež je v odůvodnění příkazu blíže popsána (čl. 1 odst. 1, čl. 82 odst. 1, čl. 90 a čl. 95 odst. 1 Ústavy ČR); na jeho obsah postačí takto jako na ústavně souladný výraz nezávislého soudního rozhodování (čl. 82 odst. 1 Ústavy ČR) odkázat.

O aplikaci jednoduchého práva, která se jeví v daných souvislostech svévolnou, argumentačně vybudovanou bez přesvědčivého a konzistentního racionálního logického odůvodnění, pročež ji objektivně není možno akceptovat, se v daném případě tudíž v důsledku uvedeného závěru evidentně nejedná (srov. k tomuto kupř. nálezy ve věci sp. zn. III. ÚS 126/04, III. ÚS 303/04, II. ÚS 539/02, IV. ÚS 221/04 a další).

Pro uvedené Ústavní soud posoudil návrh jako zjevně neopodstatněný a mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků jej odmítl [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-1477/09-1)