# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 124/99

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 124/99
- ECLI: ECLI:CZ:US:1999:3.US.124.99
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 22. 9. 1999
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu
- Klíčová slova: rozhodnutí procesní, správní soudnictví
- Dotčené předpisy: 337/1992 Sb., § 55b; 99/1963 Sb., § 248 odst.1 písm.f

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Ústavní stížností napadl stěžovatel usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. ledna 1999 (22 Ca 157/98-18), kterým bylo zastaveno řízení o návrhu na přezkoumání rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě ze dne 12. 2. 1998 (FŘ 2054/130/1997) a tvrdil, že napadeným rozhodnutím bylo "porušeno jeho základní právo zaručené Listinou základních práv a svobod, konkrétně ustanovením čl. 36 odst. 1, 2". Porušení citovaného ústavně zaručeného základního práva stěžovatel spatřuje v tom, že Krajský soud v Ostravě nesprávně posoudil ustanovení § 55b zák. č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, jako ustanovení procesní povahy a jako takového vyloučeného z přezkoumávání soudem podle
§ 244 a násl. o. s. ř.

Vzhledem k tomu, že návrh na zahájení řízení neměl náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (§ 31 odst. 1, § 34), vyzval Ústavní soud dne 30. 4. 1999 právního zástupce stěžovatele k odstranění vad v podání s poučením o následcích plynoucích z ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) cit. zákona v případě neodstranění vytýkaných vad ve stanovené lhůtě. Na základě této výzvy Ústavnímu soudu právní zástupce stěžovatele doručil dne 11. 5. 1999 listinu označenou jako "plná moc" s datem 1. března 1999, která však vykazovala stejné vady jako předchozí plná moc doručená Ústavnímu soudu spolu s ústavní stížností dne 9. 3. 1999 a obsahovala opětovně nepřípustnou substituční doložku pro zastoupení v řízení před Ústavním soudem (§ 31 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Vzhledem k tomu, že stěžovatel neodstranil vady návrhu, které mu byly vytčeny ve stanovené lhůtě, nezbylo než rozhodnout, jak ve výroku tohoto usnesení je uvedeno [§ 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-124/99-99)