# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 1237/07

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 1237/07
- ECLI: ECLI:CZ:US:2007:3.US.1237.07.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 17. 7. 2007
- Datum zveřejnění: 17. 9. 2007
- Předmět řízení: hospodářská, sociální a kulturní práva/právo na ochranu rodičovství, rodiny a dětí /právo dítěte na rodičovskou výchovu a péči (výživu); právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces
- Klíčová slova: výživné
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 32 odst.4, čl. 36 odst.1; 94/1963 Sb., § 85, § 96

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše označených rozsudků s tím, že se jimi cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Uvedl, že se domáhal po žalovaném určení výživného, když po ukončení střední školy a po několikaletém pobytu v USA se rozhodl studovat na vysoké škole a tak pokračovat v řádné přípravě na budoucí povolání. Poukázal na to, že dosud mu na studie a tedy na zvyšování kvalifikace přispívá pouze matka, přičemž dle jeho přesvědčení by se na nákladech měli podílet oba rodiče. Vyslovil nesouhlas s argumentací obecných soudů, dle kterých jeho chování k otci bylo rovněž důvodem pro nepřiznání požadovaného výživného.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánů veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Ostravě přezkoumal rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně, jímž byl zamítnut návrh stěžovatele na určení výživného od 10. 11. 2005 ve výši 3.500,- Kč měsíčně - s poukazem na počátek jeho studia na vysoké škole a opodstatněně toto rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění rozsudku, na něž lze v dalším odkázat, se vypořádal se všemi námitkami vznesenými stěžovatelem v odvolání, a to včetně té, která se týkala aplikace § 96 odst. 2 zákona o rodině, podle kterého nelze výživné přiznat, jestliže by to bylo v rozporu s dobrými mravy. V souladu s § 85 odst. 1 zák. o rodině bylo také hodnoceno zjištění, že stěžovatel po ukončení studia na střední škole (po složení opravné zkoušky na jaře 2002) neprojevil snahu ani nevyvinul potřebné úsilí pro pokračování v dalším studiu na vysoké škole - nepochybně tedy nabyl schopnosti sám se živit. I když tak po delší dobu nečinil s tvrzením, že do roku 2004 pobýval u přátel v USA, nelze dovozovat trvání vyživovací povinnosti otce, tj. žalovaného, poté, co se žalobce rozhodl studovat od roku 2005 na označené Západomoravské vysoké škole v Třebíči.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-1237/07-1)