# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 104/02

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 104/02
- ECLI: ECLI:CZ:US:2002:3.US.104.02
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 15. 5. 2002
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/restituce; právo na soudní a jinou právní ochranu
- Klíčová slova: vlastnické právo/přechod/převod, náhrada
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1, čl. 36 odst.2; 229/1991 Sb., § 6

## Výrok

Návrh se o d m í t á .

## Odůvodnění

Navrhovatel, který se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí, odůvodnil ústavní stížnost tím, že podle jeho přesvědčení jimi byla porušena práva, jež jsou zakotvena v čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Poukázal na okolnosti, za kterých byly odňaty označené pozemky původním vlastníkům a na důvody, pro které mu měl být restituční nárok přiznán.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud na základě podaného opravného prostředku rozhodnutí příslušného pozemkového úřadu přezkoumal v souladu s § 244 odst. 1 a § 250l odst. 2 obč. soudního řádu a se všemi uplatněnými námitkami se vypořádal. Ve vyčerpávajícím odůvodnění, na něž lze odkázat, pak vyložil skutečnosti, pro které stěžovatel neprokázal restituční titul dle ustanovení § 6 odst. 1 písm. o) zák. č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to k nemovitostem, které byly odňaty původním vlastníkům na základě zákona č. 169/1949 Sb.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-104/02-02)