# Ústavní soud, sp. zn. III.ÚS 102/95

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: III.ÚS 102/95
- ECLI: ECLI:CZ:US:1995:3.US.102.95
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 8. 6. 1995
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/ukládání daní a poplatků; zrušení právního předpisu (fyzická nebo právnická osoba)

## Text rozhodnutí

III. ÚS 102/95
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele A.V.,
t akt o
Návrh se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í :

Podáním ze dne 17.5.1995 se navrhovatel domáhal zrušení ustanovení § 40 zákona č. 588/1992 Sb., a zákonů č. 337/1992 Sb. a 337/1993 Sb. s tím, že nerespektují občana jako rovnocenného partnera.

Podle § 64 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle č1. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy oprávněn podat prezident republiky, skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů, senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti, a konečně ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 tohoto zákona. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. jsou ústavní stížnost oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Podle § 74 zákona č. 182/1993 Sb. spolu s ústavní stížností může být podán návrh na zrušení zákona nebo jiného

2 - III. ÚS 102/95

právního předpisu, a nebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení navrhovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy, popř. se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis. Z podání navrhovatele plyne, že se nejedná o ústavní stížnost jako takovou (za podmínek vymezených zákonem č. 182/1993 Sb.), ale o přímý návrh na zrušení uvedených zákonů bez dalšího.

S ohledem na uvedené potom Ústavnímu soudu ČR nezbylo, než návrh podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb. odmítnout, jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. června 1995
JUDr.Vladimír JURKA
soudce Ústavního soudu ČR

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/III-US-102/95-95)