# Ústavní soud, sp. zn. II.ÚS 774/19

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: II.ÚS 774/19
- ECLI: ECLI:CZ:US:2019:2.US.774.19.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 9. 4. 2019
- Datum zveřejnění: 2. 5. 2019

## Výrok

Soudci Ludvík David, Kateřina Šimáčková a Vojtěch Šimíček nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování o ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. II. ÚS 774/19.

## Odůvodnění

1. V přípise doručeném Ústavnímu soudu dne 7. 3. 2019 vznesla stěžovatelka námitku podjatosti soudců II. senátu Ústavního soudu, tedy Ludvíka Davida, Kateřiny Šimáčkové a Vojtěcha Šimíčka, kteří se podíleli na projednání věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 3898/18, v níž jako stěžovatelka vystupovala obchodní společnost SEDLAK reality, s. r. o., jejímž jednatelem je manžel stěžovatelky v nyní napadené věci. Dodala, že ve věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 3898/18 figurovalo i jméno advokátky Mgr. Petry Plhoňové, které se objevuje i v nyní projednávané věci.

2. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je soudce též vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání než je funkce soudce Ústavního soudu.

3. Ve vyjádření k námitce podjatosti soudce Ludvík David uvedl, že se podjatý necítí, pouhý odkaz na jinou senátem rozhodovanou věc obchodní povahy by neměla podjatost celého senátu založit. S totožným názorem se k vyjádření připojili i Kateřina Šimáčková a Vojtěch Šimíček.

4. První senát Ústavního soudu určený rozvrhem práce pro rozhodnutí o vyloučení soudců neshledal, že by byly dány důvody pro vyloučení soudců Ludvíka Davida, Kateřiny Šimáčkové a Vojtěcha Šimíčka. Postup v soudním řízení či rozhodovací činnost soudců Ústavního soudu v jiné věci projednávané a rozhodované v řízení u Ústavního soudu nelze považovat za jejich poměr k věci v tom smyslu, jak stanoví § 36 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu. Poměr k věci je nutno chápat jako osobní vztah k výsledku jednání před Ústavním soudem, tj. konkrétní projednávané věci a nelze jej interpretovat takovým způsobem, že procesní postup, s nímž stěžovatel nebo jeho rodinný příslušník nesouhlasí, či účast na projednání a rozhodování o předchozích ústavních stížnostech je důvodem k vyloučení soudců z projednání a rozhodování o jiné ústavní stížnosti stěžovatele.

5. Ze shora uvedených důvodů rozhodl I. senát Ústavního soudu tak, jak je uvedeno ve výroku.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/II-US-774/19-1)