# Ústavní soud, sp. zn. II.ÚS 76/01

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: II.ÚS 76/01
- ECLI: ECLI:CZ:US:2001:2.US.76.01
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 27. 2. 2001
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: hospodářská, sociální a kulturní práva/právo na ochranu rodičovství, rodiny a dětí
- Klíčová slova: dítě
- Dotčené předpisy: 104/1991 Sb., čl. 7, čl. 8, čl. 10, čl. 29; 94/1963 Sb., čl.

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Ústavnímu soudu byla dne 5. 2. 2001 doručena ústavní stížnost stěžovatele, směřující proti potvrzujícímu výroku v rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 4. 2000, č. j. 10 Co 60/99-184, a proti pravomocným výrokům o svěření nezletilého dítěte do výchovy matky a o úpravě styku otce s nezletilým dítětem v rozsudku Okresního soudu v Lounech ze dne 16. 11. 1998, č. j. 6 Nc 229/97-155. Podle názoru stěžovatele jsou napadené výroky citovaných rozhodnutí v rozporu se skutečnými zájmy dítěte a tedy i v rozporu s Úmluvou o právech dítěte.
Ústavní soud především zkoumal, zda jde o návrh podaný ve lhůtě stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1).
Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že proti rozhodnutí odvolacího soudu podal dne 7. 7. 2000 dovolání, které Nejvyšší soud České republiky usnesením ze dne 16. 11. 2000, č. j. 30 Cdo 1964/2000-201, odmítl s odůvodněním, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Posledním prostředkem k ochraně stěžovatelova práva tak zůstal rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 4. 2000, č. j. 10 Co 60/99-184, který byl stěžovateli doručen dne 16. 6. 2000. Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost byla k poštovní přepravě podána až dne 2. 2. 2001, a Ústavnímu soudu doručena dne 5. 2. 2001, je zřejmé, že lhůta k podání ústavní stížnosti nebyla dodržena a že jsou dány důvody k jejímu odmítnutí.
Proto soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl, jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání zákonem, podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 27. 2. 2001
Vojtěch Cepl
soudce Ústavního soudu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/II-US-76/01-01)