# Ústavní soud, sp. zn. II.ÚS 645/25

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: II.ÚS 645/25
- ECLI: ECLI:CZ:US:2025:2.US.645.25.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 12. 3. 2025
- Datum zveřejnění: 30. 4. 2025
- Dotčené předpisy: 150/2002 Sb., § 78; 26/2017 Sb.; 321/2004 Sb., § 3 odst.1 písm.u, § 3 odst.1 písm.v, § 3 odst.1 písm.w, § 3 odst.1 písm.x, § 3 odst.1 písm.y, § 12, § 23, § 14a, § 14b, § 16 odst.12, § 16 odst.13, § 16b, § 27 odst.10

## Výrok

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

## Odůvodnění

1. Stěžovatelka ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky brojí proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí pro tvrzené porušení svých ústavně zaručených práv na soudní ochranu a ochranu vlastnictví a svobody podnikání. Z obdobných důvodů s ústavní stížností spojuje návrh na zrušení v záhlaví uvedených ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství a uvedených částí jeho novelizace.

2. Z ústavní stížnosti se podává, že vedlejší účastník rozhodnutím ze dne 28. 7. 2022 č. j. SZPI/BF176-25/2022 rozhodl o uložení povinnosti stěžovatelce stáhnout prodávaná vína z oběhu pro porušení povinnosti oznámit jejich dovoz jako nebalených vín. Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") napadeným rozsudkem (mimo jiné) uvedené rozhodnutí zrušil a vrátil věc vedlejšímu účastníkovi k dalšímu řízení.

3. V ústavní stížnosti stěžovatelka tvrdí, že výkladem zákonného pojmu "jednorázový obal" správními soudy dochází k neoprávněnému omezení jejího podnikání. Uznává, že nynější procesní situace nasvědčuje nepřípustnosti ústavní stížnosti, avšak v její věci jsou dány výjimečné okolnosti podle § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, které přípustnost návrhu opodstatňují; problematika se týká celého podnikatelského odvětví, ve správním řízení dochází k cíleným průtahům a Nejvyšší správní soud, který v řízení dříve také rozhodoval, se dopustil řady procesních pochybení, zejména nepředložil věc k rozhodnutí rozšířenému senátu.

4. Návrh na zrušení některých ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství a částí jeho novelizace stěžovatelka odůvodňuje jejich diskriminační povahou, vadami legislativního procesu a tím, že tato napadená ustanovení představují důsledek klientelismu ve státní správě. Stěžovatelka si je vědoma usnesení ze dne 12. 2. 2025 sp. zn. I. ÚS 2856/24 o odmítnutí obdobné ústavní stížnosti. Proto žádá, aby Ústavní soud nenahlížel na nyní napadené rozhodnutí izolovaně a formalisticky, a zohlednil "systematická pochybení" Nejvyššího správního soudu. Přejímají-li správní orgány zmatenou a nepředvídatelnou judikaturu Nejvyššího správního soudu, prohlubuje se právní nejistota.

5. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního posouzení stanovené zákonem o Ústavním soudu. Ústavní soud shledal, že ústavní stížnost stěžovatelky je návrhem nepřípustným.

6. Nynější ústavní stížnost se týká obdobné problematiky a obdobné procesní situace jako usnesení sp. zn. I. ÚS 2856/24 a usnesení ze dne 20. 2. 2025 sp. zn. II. ÚS 460/25 o odmítnutí dřívějších, obdobných ústavních stížností stěžovatelky jako nepřípustných. Také v nynější věci ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí, kterým se věc nekončí. Zde městský soud stěžovatelce jako žalobkyni vyhověl, a správní žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil vedlejšímu účastníkovi k dalšímu řízení.

7. Také v nynější věci tedy platí, že (správní) řízení nadále probíhá a stěžovatelka dosud nevyčerpala všechny prostředky, které jí zákon k ochraně jejích práv dává k dispozici. Ani zde není odmítnutím nynějšího návrhu dotčen přístup stěžovatelky k Ústavnímu soudu; bude-li stěžovatelka i po skončení probíhajícího řízení nadále přesvědčena o porušení svých ústavně zaručených práv, může se Ústavní soud věcí eventuálně zabývat na podkladě nové ústavní stížnosti, samozřejmě v závislosti na způsobu vyřízení věci a za splnění dalších procesních předpokladů projednání návrhu. Také nynější ústavní stížnost je však předčasná.

8. Ani zde Ústavní soud neshledal výjimečné okolnosti vylučující nepřípustnost ústavní stížnosti podle § 75 odst. 2 písm. a) a b) zákona o Ústavním soudu, kterých se stěžovatelka dovolává. Nyní stěžovatelka uplatňuje obdobné důvody jako v předchozích ústavních stížnostech, mimo dříve nezmiňovaná pochybení Nejvyššího správního soudu. I tato (případná) pochybení je však možné zohlednit při eventuálním přezkumu konečných rozhodnutí ve věci. Na odůvodnění usnesení sp. zn. I. ÚS 2856/24 a sp. zn. II. ÚS 460/25 proto lze beze zbytku v podrobnostech odkázat. Konečně také zde návrh stěžovatelky na zrušení v záhlaví uvedených ustanovení zákona bez dalšího sdílí jakožto návrh akcesorický osud ústavní stížnosti (§ 74 zákona o Ústavním soudu).

9. Proto Ústavní soud podle § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl. Návrh na zrušení napadených ustanovení odmítl podle § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona; z téhož důvodu zde Ústavní soud rozhodl v senátu.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/II-US-645/25-1)