# Ústavní soud, sp. zn. II.ÚS 50/23

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: II.ÚS 50/23
- ECLI: ECLI:CZ:US:2023:2.US.50.23.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 5. 4. 2023
- Datum zveřejnění: 26. 4. 2023

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

1. Stěžovatelka podala ústavní stížnost proti v záhlaví uvedenému usnesení, kterým Nejvyšší správní soud odmítl její kasační stížnost pro nesplnění podmínek řízení dle § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, jakož i proti "jiným zásahům České republiky a MPSV (ÚP, OSV, OSPOD, VSČR, Policie ČR, lékařů páchající zlo s policisty ČR, MSpČR, Pošty, EPS OSSZ, MZČR, KÚ JMK, IZS, HZS, GIBS, státních zástupců a někt.soudců, ČTÚ atd.)" V dalších doplněních stěžovatelka specifikovala další jiné zásahy.

2. Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

3. Ústavní stížnost stěžovatelky zákonné náležitosti nesplňovala, zejména nebyla sepsána advokátem a nebyla spolu s ní předložena kvalifikovaná plná moc pro řízení před Ústavním soudem (§ 29, § 30 odst. 1, § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu); dále nesplňovala ani obsahové náležitosti návrhu (§ 34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

4. Přestože si obligatorních požadavků stěžovatelka musí být vědoma, neboť se na Ústavní soud v minulosti opakovaně obracela s podáními, při jejichž projednání byla o požadavcích kladených na bezvadnou ústavní stížnost i následcích nevyhovění poučena, zvolila opět nekvalifikovaný postup.

5. Ústavní soud již v jiných věcech stěžovatelky uvedl, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a o dalších náležitostech návrhu dostávalo stěžovatelům vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve více případech předchozích (viz např. usnesení ze dne 3. 6. 2022 sp. zn. III. ÚS 1371/22 a tam odkazovaná usnesení). Nadto Ústavní soud telefonicky ověřil, že stěžovatelka v souvislosti s touto ústavní stížností nežádala o bezplatnou právní pomoc u České advokátní komory.

6. Za těchto okolností rozhodl Ústavní soud soudcem zpravodajem o odmítnutí ústavní stížnosti mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/II-US-50/23-1)