# Ústavní soud, sp. zn. II.ÚS 468/26

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: II.ÚS 468/26
- ECLI: ECLI:CZ:US:2026:2.US.468.26.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 5. 3. 2026
- Datum zveřejnění: 23. 3. 2026
- Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/žaloba pro zmatečnost
- Klíčová slova: žaloba/pro zmatečnost, opravný prostředek - mimořádný
- Dotčené předpisy: 99/1963 Sb., § 229 odst.4

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení shora označených soudních rozhodnutí, tvrdí, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv.

2. Okresní soud v Rakovníku napadeným usnesením odmítl stěžovatelův odpor proti platebnímu rozkazu.

3. K odvolání stěžovatele Krajský soud v Praze potvrdil usnesení okresního soudu (výrok I) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II).

4. Usnesení krajského soudu obsahuje poučení, že proti němu není dovolání přípustné s odkazem na § 238 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu. Podle tohoto ustanovení je dovolání nepřípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 občanského soudního řádu.

5. Toto poučení odpovídá výkladu § 229 odst. 4 občanského soudního řádu, který provedl Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 29 Cdo 2437/2014 ze dne 22. ledna 2014 uveřejněném pod číslem 42/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Podle něj je žaloba pro zmatečnost přípustná i proti usnesením, jimiž bylo potvrzeno odmítnutí námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu nebo odmítnutí odporu proti platebnímu rozkazu pro opožděnost.

6. O takový případ jde i v posuzované věci. Stěžovatel proto měl možnost se proti usnesení krajského soudu bránit žalobou pro zmatečnost. Z ústavní stížnosti není zřejmé, že by tak učinil; neplyne to ani z aplikace infoSoud.

7. Na posuzovanou věc lze proto vztáhnout závěry stanoviska pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 26/08 ze dne 16. prosince 2008 (ST 26/51 SbNU 839; 79/2009 Sb.), podle něhož je ústavní stížnost nepřípustná proti usnesení, jímž bylo odmítnuto odvolání. I v posuzované věci totiž platí, že žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 občanského soudního řádu je účinným prostředkem nápravy, který umožňuje napravit tvrzené vady napadených rozhodnutí. Uplatnění tohoto opravného prostředku je tak podmínkou přípustnosti ústavní stížnosti podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.

8. Ústavní soud může výjimečně neodmítnout nepřípustnou ústavní stížnost, jsou-li k tomu splněny důvody uvedené v § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Takový důvod ovšem v posuzované věci stěžovatel netvrdil a neshledal ho ani Ústavní soud.

9. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost jako návrh nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

10. Závěrem Ústavní soud jen poznamenává, že je mu známo, že krajský soud po podání ústavní stížnosti vydal v záhlaví uvedené opravné usnesení, kterým opravil administrativní pochybení v odůvodnění stížností napadeného usnesení (zjevný přepis v datu - namísto správného data "9. 11. 2025" bylo uvedeno datum "11. 11. 2025"). Tato oprava nepřímo reaguje na některé nejasnosti týkající se počítání lhůty k podání odporu, na které stěžovatel upozorňoval ve své stížnosti.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/II-US-468/26-1)