# Ústavní soud, sp. zn. II.ÚS 466/98

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: II.ÚS 466/98
- ECLI: ECLI:CZ:US:1999:2.US.466.98
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 25. 5. 1999
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/svoboda osobní/vazba
- Klíčová slova: vazba/důvody, důkaz/nezákonný
- Dotčené předpisy: 140/1961 Sb., § 235; 141/1961 Sb., § 67 písm.b, § 67 písm.c, § 88

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Stěžovatel se svým návrhem s odvoláním na porušení čl. 8 odst. 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod domáhá zrušení shora uvedeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, ve spojení s usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 26. 8. 1998, sp. zn. Nt 1070/98, kterými bylo rozhodnuto o jeho vzetí do vazby dle ustanovení § 67 písm. a) a b) tr. řádu s odůvodněním, že jediným materiálem, vedoucím ke sdělení obvinění z trestného činu vydírání ve spolupachatelství dle § 9 odst. 2 k § 235 odst. 1 a 2 písm. b) a d) tr. zák., kterého se měl dopustit tím, že se podílel společně s A.R. a Z.S. na vydírání ing. J.D., a to tak, že mu nejprve vyhrožovali násilím proti členům jeho rodiny, dne 25. 7. 1998 v době kolem 1.00 hod. zorganizovali zapálení služebního vozidla Toyota Carina, firmy T., jejímž spolumajitelem je ing. D., a dále požadovali zaplacení částky ve výši 700.000,- Kč, a konečně dne 6. 8. 1998 vyhrožovali dalším násilím na členech rodiny ing. D. a ing. D. usmrcením, byly záznamy telefonických rozhovorů poškozených a obviněných, které byly pořizovány na základě § 36 zák. č. 283/1991 Sb., avšak aniž by bylo zřejmé, zda bylo vydáno povolení k jejich pořízení Krajským soudem v Hradci Králové a aniž by trestní spis obsahoval údaje o místě, času, způsobu a obsahu provedeného záznamu o odposlechu, a i o osobě, která záznam pořídila. Konečně namítal, že mu nebylo ani umožněno, aby se s nahrávkami telefonických rozhovorů seznámil.

Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost spolu s připojeným spisem Okresního soudu v Hradci Králové, sp. zn. Nt 1070/98, a vyšetřovacím spisem Policie ČR, ČVS: OVV-1285/10-98, a dospěl k závěru, že napadené usnesení nebylo vydáno pouze na základě záznamů o odposlechu telefonických rozhovorů, jak tvrdí stěžovatel, ale i na základě výpovědi svědků ing. D., M.D. o tom, že bylo ing. D. vyhrožováno, a dále na základě skutečnosti, že došlo k zapálení služebního vozu firmy T., jejímž spolumajitelem je ing. D., který byl zaparkován před jeho bydlištěm, když navíc záznamy o odposlechu telefonní bytové stanice M.D., nacházející se na čl. 206-211 vyšetřovacího spisu, byly pořízeny za podmínek § 88 odst. 3 tr. řádu, a to s tím důsledkem, že námitky stěžovatele nezakládají protiústavnost napadeného usnesení, zejména jestliže vlastní podmínky vazebního rozhodnutí, tj. sdělení obvinění a důvodné podezření ze spáchání závažné trestné činnosti (§ 68 tr. ř.) spolu s konkrétními skutečnostmi, odůvodňujícími útěkovou (§ 67 písm. a) tr. řádu) či koluzní vazbu (§ 67 písm. b) tr. řádu) stěžovatel nezpochybňuje. Jinými slovy, protože v dané věci i důvodné námitky stěžovatele nejsou způsobilé k založení protiústavnosti rozhodnutí o uvalení vazby, nezbylo než ústavní stížnost dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnout.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/II-US-466/98-98)