# Ústavní soud, sp. zn. II.ÚS 42/2000

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: II.ÚS 42/2000
- ECLI: ECLI:CZ:US:2000:2.US.42.2000
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 10. 4. 2000
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/svoboda osobní
- Klíčová slova: presumpce/neviny
- Dotčené předpisy: 140/1961 Sb., § 140, § 250; 141/1961 Sb., § 2 odst.5, § 2 odst.6; 2/1993 Sb., čl. 40 odst.2

## Výrok

Ú s t a v n í s t í ž n o s t s e o d m í t á.

## Odůvodnění

Ústavní soud podle ustanovení § 43 odst.1 písm.a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl, neboť navrhovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě jemu k tomu určené.

Dne 21. 1. 2000 obdržel Ústavní soud podání stěžovatele označené jako "opravný prostředek".

Z obsahu podání je zřejmé, že stěžovatel tímto návrhem napadá rozsudek Vrchního soudu v Praze (bez bližšího označení), kterým byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Plzni, sp. zn. 33 T 4/99. Shora označenými rozsudky byl stěžovatel odsouzen údajně pro trestný čin podle § 140 odst. 2 tr. zák., v souběhu s ustanovením § 250 odst. 1, odst. 2 tr. zák. k odnětí svobody v trvání 5 let nepodmíněně se zařazením pro výkon trestu do věznice s ostrahou.

Stěžovatel tvrdí, že trestného činu za nějž byl pravomocně odsouzen se nedopustil, když toto své tvrzení však nemohl dostatečně prokázat v předmětném trestním řízení. Dále zdůrazňuje, že při provádění směny peněz nevěděl o falešných bankovkách a nemohl však toto své tvrzení dostatečně doložit, neboť soudy údajně odmítly v tomto směru vyhovět návrhům obhajoby na výslech jím navrhovaných svědků.

Dne 27. 1. 2000 bylo Ústavnímu soudu doručeno doplňující podání s obsáhlým odůvodněním, týkajícím se konkrétních námitek stěžovatele k předmětným trestním rozsudkům.

Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost nesplňovala podmínky, uvedené v ustanovení § 34 ve vztahu k § 72 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zaslal soudce zpravodaj stěžovateli písemné poučení s výzvou, aby vady návrhu odstranil ve stanovené 30 denní lhůtě. Výzvu spolu s poučením převzal navrhovatel dne 24. 2. 2000. Vzhledem k tomu, že ve stanovené lhůtě stěžovatel vady podání neodstranil ani je nedoplnil, nezbylo soudci zpravodaji než podanou ústavní stížnost pro neodstranění vad podání odmítnout.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Antonín Procházka
soudce Ústavního soudu

V Brně dne 10. dubna 2000

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/II-US-42/2000-2000)