# Ústavní soud, sp. zn. II.ÚS 402/04

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: II.ÚS 402/04
- ECLI: ECLI:CZ:US:2004:2.US.402.04
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 14. 9. 2004
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/svoboda osobní
- Klíčová slova: trest odnětí svobody/podmíněné propuštění
- Dotčené předpisy: 140/1961 Sb., § 61

## Výrok

Návrh se o d m í t á .

## Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 26. 6. 2004, doručenou Ústavnímu soudu dne 1. 7. 2004, se navrhovatel domáhal zrušení usnesení Okresního soudu v Nymburce ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze, uvedených v záhlaví. Tvrdil, že v řízení o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody byl krácen na svých ústavních právech. Současně požádal o ustanovení advokáta, kterého mu Česká advokátní komora v Praze odmítla na jeho žádost určit.

Vzhledem k tomu, že návrh nesplňoval náležitosti zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), Ústavní soud navrhovatele přípisem ze dne 2. 8. 2004 vyzval k odstranění vad podání s poučením, že jeho návrh bude odmítnut, pokud vady neodstraní ve lhůtě do 30 dnů od obdržení výzvy. Ústavní soud navrhovatele mimo jiné výslovně upozornil na jeho povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to včetně vlastního sepsání návrhu. Současně ho informoval, že je třeba, aby o určení advokáta požádal Českou advokátní komoru v Praze, neboť zákon o Ústavním soudu neumožňuje ustanovit advokáta z úřední moci. Výzva byla navrhovateli doručena dne 6. 8. 2004. Navrhovatel na ni reagoval dopisem ze dne 16. 8. 2004, v němž Ústavnímu soudu sdělil, že o určení advokáta Českou advokátní komoru požádal, ale nepředpokládá, že mu bude vyhověno. O stejnou službu totiž již několikrát žádal, ale bylo mu sděleno, že advokátní komora mu již dalšího advokáta neurčí.

Podle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Z doslovného znění a z kogentní povahy citovaného ustanovení vyplývá, že navrhovatel jako účastník řízení je povinen být v řízení před Ústavním soudem zastoupen zákonem požadovaným způsobem. Smysl a účel povinného zastoupení advokátem totiž spočívá mj. v zajištění kvalifikovaného uplatnění práv (srov. Pl. ÚS-st. 1/96, Sbírka nálezů a usnesení ÚS, sv. 9, str. 471 a násl.).

S ohledem na výše citované kogentní ustanovení zákona o Ústavním soudu musí Ústavní soud i za situace, kdy údajně Česká advokátní komora odmítá určit navrhovateli advokáta, důsledně trvat na tom, aby byl v řízení před Ústavním soudem kvalifikovaně zastoupen (v tomto řízení mu nepřísluší hodnotit odůvodněnost a oprávněnost naznačeného postupu advokátní komory). Navrhovatel však ve stanovené 30 denní lhůtě (počítané od obdržení výzvy dne 6. 8. 2004) vytknuté vady podaného návrhu neodstranil a nepožádal ani o prodloužení této soudcovské lhůty.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než návrh dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout, neboť navrhovatel neodstranil vady podání ve lhůtě k tomu určené.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. září 2004

JUDr. PhDr. Stanislav Balík, v.r.
soudce zpravodaj

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/II-US-402/04-04)