# Ústavní soud, sp. zn. II.ÚS 375/05

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: II.ÚS 375/05
- ECLI: ECLI:CZ:US:2005:2.US.375.05
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 26. 7. 2005
- Datum zveřejnění: 18. 12. 2007
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu; základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek
- Klíčová slova: vydržení, důkaz/volné hodnocení, vlastnické právo/přechod/převod
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 11; 40/1964 Sb., § 134, § 130; 99/1963 Sb., § 132

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Ústavní soud obdržel dne 29. června 2005 ústavní stížnost stěžovatele, jež byla dána k poštovní přepravě dne 28. června 2005, a kterou se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí.

Rozsudkem Nejvyššího soudu ČR bylo zamítnuto dovolání žalovaného (stěžovatele) v řízení o vydržení vlastnického práva vedeného u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 10 C 737/2003.

Stěžovatel v ústavní stížnosti namítal porušení ústavně zaručeného základního práva zakotveného v čl. 11 odst. 1 a odst. 3 Listiny základních práv a svobod, které zakotvuje ochranu vlastnictví a zákaz zneužití vlastnického práva. Převážnou část obsahu ústavní stížnosti tvoří polemika stěžovatele s právními závěry obecných soudů ohledně posuzování oprávněné držby a dobré víry žalobců.

Předtím, než se Ústavní soud zabývá meritem věci, zkoumá, zda jsou splněny formální náležitosti ústavní stížnosti. Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti musí splňovat řadu zákonem stanovených náležitostí, včetně dodržení zákonné lhůty k podání ústavní stížnosti v délce 60 dnů, která podle kogentního ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), počíná běžet dnem následujícím dnu doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Ze sdělení Okresního soudu v Karlových Varech a zaslané kopie doručenky vyplývá, že rozsudek Nejvyššího soudu, který představuje poslední procesní prostředek k ochraně práva stěžovatele, byl stěžovateli resp. jeho právnímu zástupci JUDr. Jiřímu Burianovi doručen dne 12. ledna 2005. Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě dne 28. června 2005, je zcela evidentní, že byla podána po stanovené zákonné lhůtě. Není zřejmé, zda si byl stěžovatel této skutečnosti zcela vědom, avšak odkaz na ustanovení § 75 zákona o Ústavním soudu v závěru ústavní stížnosti, podle něhož Ústavní soud neodmítne přijetí jinak nepřípustné ústavní stížnosti (pro nevyčerpání procesních prostředků), pokud stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo, by tomu snad napovídal. V dané věci ovšem všechny opravné prostředky vyčerpány byly, takže podle uvedeného ustanovení by stejně nebylo možné postupovat.

Vzhledem k výše uvedenému soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků stížnost odmítl jako podanou po lhůtě stanovené pro její podání [§ 43 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu].

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/II-US-375/05-05)