# Ústavní soud, sp. zn. II.ÚS 3498/25

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: II.ÚS 3498/25
- ECLI: ECLI:CZ:US:2025:2.US.3498.25.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 15. 12. 2025
- Datum zveřejnění: 15. 1. 2026

## Právní věta

Podmínky vyloučení soudce Ústavního soudu z rozhodování o ústavní stížnosti musejí být vykládány restriktivně tak, aby stěžovatelé neměli faktickou možnost výběru, resp. kontroly nad tím, kteří soudci budou o jejich ústavní stížnosti rozhodovat.

Podání žaloby na soudce Ústavního soudu ani probíhající řízení o této žalobě nejsou bez dalšího důvodem k vyloučení daného soudce z rozhodování o ústavní stížnosti žalobce.

## Výrok

Soudce Pavel Šámal není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 3498/25.

## Odůvodnění

1. Soudce Pavel Šámal je členem senátu ve věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 3498/25 a předsedovi I. senátu předložil spis k rozhodnutí o jeho vyloučení, neboť mu bylo doručeno předvolání na jednání ve věci žaloby stěžovatele na ochranu osobnosti v souvislosti s jinou věcí, o níž Ústavní soud rozhodoval usnesením sp. zn. II. ÚS 404/24 ze dne 15. 5. 2024. Stěžovatel v této civilní žalobě označil jako žalované Ústavní soud a soudce, kteří daným usnesením rozhodovali, včetně Pavla Šámala. Soudce Pavel Šámal se podjatým necítí, má ovšem za to, že s ohledem na probíhající řízení o žalobě stěžovatele mohou vzniknout pochybnosti o jeho nepodjatosti z objektivního hlediska.

2. Podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.

3. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska. Subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, přičemž nestrannost soudce je presumována, dokud není prokázán opak. Mezi relevantními faktory může být kromě jiného skutečnost, že se soudce vůči účastníkovi choval nepřátelsky nebo projevoval nesnášenlivost z osobních důvodů. Objektivní kritérium vypovídá o tom, zda soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může dojít teprve tehdy, je-li evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že ani přes zákonem stanovené povinnosti nebude schopen nezávisle a nestranně rozhodovat.

4. V této věci I. senát Ústavního soudu neshledal, že by výše zmíněné okolnosti týkající se žaloby stěžovatele mohly vést ke vzniku oprávněných pochybností o nepodjatosti soudce Pavla Šámala.

5. Skutečnost, že stěžovatel podal na Ústavní soud a některé jeho soudce včetně Pavla Šámala žalobu, sice může být relevantní okolností (viz např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2855/18 ze dne 2. 10. 2018), sama o sobě ale k pochybnostem o podjatosti uvedeného soudce nestačí. Z ustálené judikatury ostatně plyne, že důvod k vyloučení soudce nezakládá bez dalšího dokonce ani to, že na něj účastník řízení podá trestní oznámení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Nd 307/2022 ze dne 29. 6. 2022). Z vyjádření Pavla Šámala nevyplývá, že by jej žaloba nějak ovlivnila, resp. že by její podání vedlo k jakémukoliv emočnímu naladění vůči stěžovateli. Žaloba pak souvisí výhradně s jeho rozhodovací činností jako soudce Ústavního soudu a není výsledkem žádného osobního sporu. Nelze ani tvrdit, že by v jejím důsledku mezi Pavlem Šámalem a stěžovatelem již vznikl právní spor v takové hloubce a kvalitě, že by se mohl přetavit do osobní roviny. I. senát za těchto okolností neshledává, že by mohly existovat obavy, že Pavel Šámal nebude schopen o ústavní stížnosti stěžovatele nezávisle a nestranně rozhodnout.

6. Lze dodat, že podání žaloby na soudce Ústavního soudu a s tím související zahájení soudního řízení je úkonem nacházejícím se plně v dispozici stěžovatele. Pokud by tento krok bez dalšího postačoval k vyloučení žalobou označených soudců, stěžovatel (jakýkoliv) by mohl i s ohledem na limitovaný počet soudců Ústavního soudu získat faktickou možnost výběru, resp. kontroly nad tím, kteří soudci nakonec budou o jeho ústavní stížnosti rozhodovat. To je ovšem právě i z hlediska ústavních záruk zákonného soudce (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) nepřijatelné. Uvedené platí tím spíše za situace, mají-li být žaloby reakcí na předchozí rozhodovací činnost soudců.

7. Vzhledem k uvedenému I. senát Ústavního soudu rozhodl, že soudce Pavel Šámal není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 3498/25.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/II-US-3498/25-1)