# Ústavní soud, sp. zn. II.ÚS 3314/17

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: II.ÚS 3314/17
- ECLI: ECLI:CZ:US:2017:2.US.3314.17.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 14. 11. 2017
- Datum zveřejnění: 29. 11. 2017
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /právo na soudní přezkum rozhodnutí orgánu veřejné správy; právo na soudní a jinou právní ochranu /právo na přístup k soudu a jeho ochranu, zákaz odepření spravedlnosti
- Klíčová slova: poplatek/osvobození, poplatek/soudní, advokát/ustanovený, správní soudnictví, odbory
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1, čl. 36 odst.2; 150/2002 Sb., § 105 odst.2, § 36 odst.3; 549/1991 Sb., § 11

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

1. Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení výše uvedeného usnesení Nejvyššího správního soudu. Spatřuje v něm porušení svého práva na spravedlivý proces garantovaného čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Navrhuje proto jeho zrušení.

2. Nejvyšší správní soud napadeným usnesením odmítl kasační stížnost stěžovatelky. Toto rozhodnutí odůvodnil tím, že stěžovatelka nesplnila základní podmínku řízení o kasační stížnosti, kterou je povinné zastoupení advokátem (§ 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů). Tomuto rozhodnutí přecházela související procesní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který nejprve zamítl žádosti stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, a současně ji vyzval, aby ve lhůtě 5 dnů od doručení daného usnesení zaplatila soudní poplatek a předložila plnou moc udělenou advokátovi nebo prokázala, že se na ni nevztahuje povinné zastoupení advokátem. Navazujícím usnesením pak zamítl žádost stěžovatelky o prodloužení uvedené pětidenní lhůty.

3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že odmítnutí Nejvyššího správního soudu osvobodit ji od soudních poplatků bylo nedůvodné. Nejvyšší správní soud jí navíc pro zaplacení soudního poplatku a zmocnění advokáta pro dané řízení stanovil nepřiměřeně krátkou lhůtu.

4. Stěžovatelka napadla stejné usnesení Nejvyššího správního soudu jako v tomto případě svou dřívější ústavní stížností, o které Ústavní soud rozhodl usnesením sp. zn. III. ÚS 2944/17 ze dne 31. 10. 2017. Danou ústavní stížnost shledal v části týkající se usnesení Nejvyššího správního soudu, které stěžovatelka napadá i v této věci, zjevně neopodstatněnou. II. senát Ústavního soudu nevidí žádný důvod, proč by se od závěrů citovaného usnesení III. senátu Ústavního soudu měl odchylovat. Zcela se s nimi ztotožňuje. Na odůvodnění usnesení sp. zn. III. ÚS 2944/17 (body 18-35) proto plně odkazuje.

5. Zákon o Ústavním soudu neumožňuje odmítnutí návrhu pro překážku věci rozhodnuté, pokud o námitkách stejného stěžovatele vůči stejnému rozhodnutí Ústavní soud dříve rozhodl usnesením o odmítnutí ústavní stížnosti pro zjevnou neopodstatněnost. Překážku věci rozhodnuté zakládají jen nálezy Ústavního soudu (viz § 35 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Vzhledem k výše uvedenému tedy Ústavní soud s odkazem na usnesení sp. zn. III. ÚS 2944/17 ze dne 31. 10. 2017 bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/II-US-3314/17-1)