# Ústavní soud, sp. zn. II.ÚS 320/22

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: II.ÚS 320/22
- ECLI: ECLI:CZ:US:2022:2.US.320.22.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 12. 4. 2022
- Datum zveřejnění: 20. 6. 2022

## Výrok

Soudce Tomáš Lichovník není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. II. ÚS 320/22.

## Odůvodnění

1. Shora uvedená věc byla v souladu s § 40 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ve spojení s rozvrhem práce Ústavního soudu, v platném a účinném znění (dále jen "rozvrh práce"), přidělena k rozhodnutí do druhého senátu ve složení Tomáš Lichovník, soudce určený podle § 9 rozvrhu práce a David Uhlíř (soudce zpravodaj).

2. Soudce Tomáš Lichovník přípisem ze dne 29. 3. 2022 požádal první senát Ústavního soudu, aby v návaznosti na stěžovatelkou vznesenou námitku podjatosti rozhodl o jeho případném vyloučení z projednávání a rozhodování uvedené věci.

3. Námitka podjatosti je odůvodněna vazbami rodiny Lichovníkových na vedení města Žďár nad Sázavou, jehož příspěvkovou organizací je vedlejší účastnice. Stěžovatelka uvádí, že v minulosti vyučovala na dotčené základní škole dceru soudce Lichovníka, který se zná s ředitelem vedlejší účastnice PaedDr. Jaroslavem Ptáčkem. Další důvod zpochybňující jeho nestrannost spatřuje stěžovatelka v podnikání soudcovy manželky, které má být závislé na příjmech z veřejných prostředků města, na jejichž rozdělování se tento ředitel jako radní města současně podílí.

4. Soudce Tomáš Lichovník ve zmíněném přípisu k rekapitulované námitce podjatosti uvedl, že nemá k věci či k účastníkům řízení žádný vztah, který by jej mohl ovlivnit v jeho rozhodování. Přesto by své vyloučení považoval s ohledem na patrně silné pochybnosti stěžovatelky o jeho nestrannosti za vhodné.

5. Podle § 36 zákona o zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod; dále jen "Listina").

6. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práva na soudní ochranu, které je zakotveno v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je vždy posuzována z hlediska subjektivního a objektivního. Zatímco subjektivní hledisko zkoumá vnitřní vztah soudce k věci, (vedlejším) účastníkům nebo jejich zástupcům, objektivní hledisko sleduje s ohledem na tento vnitřní vztah existenci dostatečných záruk, že je možno vyloučit jakoukoliv legitimní pochybnost o jeho nepodjatosti [srov. nález sp. zn. I. ÚS 722/05 ze dne 7. 3. 2007 (N 42/44 SbNU 533)].

7. První senát Ústavního soudu, jemuž rozhodnutí o vyloučení soudce druhého senátu podle § 10 rozvrhu práce náleží, zvážil uvedené skutečnosti a dospěl k závěru, že soudce Tomáš Lichovník ve věci podjatý není. Rozhodující senát vzal v úvahu, že podle jeho vlastního vnitřního přesvědčení žádný vztah k věci ani k účastníkům řízení nechová (k významu subjektivního přesvědčení viz bod 6 usnesení sp. zn. I. ÚS 1472/16 ze dne 21. 6. 2016 in fine; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz). Současně podle prvního senátu tvrzení stěžovatelky o poměru dotčeného soudce k vedlejší účastnici prostřednictvím osoby jejího ředitele ke vzniku objektivní důvodné pochybnosti o jeho nestrannosti nepostačují, neboť nevypovídají průkazně o existenci osobního vztahu takové intenzity, která by z pohledu běžného a rozumného pozorovatele nestrannost rozhodujícího soudce narušovala (srov. bod 4 usnesení sp. zn. I. ÚS 4028/17 ze dne 20. 3. 2018).

8. Protože první senát Ústavního soudu shledal, že nejsou dány předpoklady podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, rozhodl o nevyloučení soudce Tomáše Lichovníka z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 320/22.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/II-US-320/22-1)