# Ústavní soud, sp. zn. II.ÚS 3157/21

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: II.ÚS 3157/21
- ECLI: ECLI:CZ:US:2022:2.US.3157.21.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 5. 1. 2022
- Datum zveřejnění: 31. 1. 2022

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Dne 30. 11. 2021 byla Ústavnímu soudu doručena výše uvedená ústavní stížnost. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda tento návrh na zahájení řízení splňuje všechny náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu, a zda jsou tak dány procesní podmínky řízení před Ústavním soudem. Dospěl přitom k závěru, že tyto požadavky splněny nejsou, neboť ústavní stížnost nebyla sepsána advokátem a Ústavnímu soudu nebyla ani doložena plná moc prokazující, že by stěžovatel zastoupen advokátem byl (§ 30 a 31 zákona o Ústavním soudu).

Z úřední činnosti je Ústavnímu soudu známo, že se navrhovatel opakovaně obrací na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami, je opakovaně na tyto nedostatky upozorňován a opakovaně jsou jeho návrhy Ústavním soudem pro vady odmítány (viz např. usnesení sp. zn. I. ÚS 1907/19 ze dne 15. 8. 2019, sp. zn. IV. ÚS 310/20 ze dne 4. 2. 2020 či sp. zn. I. ÚS 505/20 ze dne 28. 2. 2020).

Obecně platí, že návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud ale zároveň dospěl k závěru, že v případech opakovaného podávání takto vadných podání již není nutnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již ve více předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.

Koneckonců stěžovatel ve svém návrhu na zahájení řízení ve věci sp. zn. II. ÚS 2034/21 Ústavnímu soudu výslovně sdělil, že o povinnosti být zastoupen advokátem byl opakovaně Ústavním soudem poučen a nepovažuje tak za nezbytné, aby jej Ústavní soud o této povinnosti poučoval znovu (tento návrh byl pro neodstraněné vady odmítnut usnesením Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2034/21 ze dne 9. 8. 2021).

Tvrdí-li přitom stěžovatel, že zastoupen nyní je, a to "obhájkyní ustanovenou státem, stejně jako v předchozím případě", čímž je myšlena věc, která byla vedená u Ústavního soudu pod sp. zn. IV. ÚS 1663/21, pak Ústavní soud právě v usnesení sp. zn. IV. ÚS 1663/21 ze dne 28. 6. 2021 stěžovatele upozornil, že zastoupen advokátem v řízení před Ústavním soudem navzdory tomuto tvrzení nebyl. Je tomu tak i v tomto případě, a to proto, že řízení o ústavní stížnosti je samostatným řízením, na které se zastoupení z řízení před obecnými soudy automaticky nepřenáší. K zastupování v řízení před Ústavním soudem je vyžadována zvláštní plná moc, v níž bude výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem (§ 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). I na to byl stěžovatel v minulosti Ústavním soudem upozorněn (viz např. výzva k odstranění vad ve věci sp. zn. I. ÚS 1907/19). Bez ohledu na absentující plnou moc je ostatně zjevné, že nyní posuzovaná ústavní stížnost nebyla podána advokátem (na kterýžto požadavek byl stěžovatel také opakovaně upozorněn; viz např. výzva k odstranění vad ve věci sp. zn. III. ÚS 1995/19), nýbrž přímo stěžovatelem.

Ústavní soud proto stejně jako v dalších případech stěžovatelovu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/II-US-3157/21-1)