# Ústavní soud, sp. zn. II.ÚS 2813/12

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: II.ÚS 2813/12
- ECLI: ECLI:CZ:US:2013:2.US.2813.12.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 5. 3. 2013
- Datum zveřejnění: 2. 4. 2013
- Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/stížnost kasační
- Klíčová slova: opravný prostředek - mimořádný
- Dotčené předpisy: 150/2002 Sb., § 102

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Stěžovatel se původně sám, nezastoupen advokátem, obrátil na Ústavní soud s formálně vadným podáním, označeným jako "žaloba na Českou správu sociálního zabezpečení". K výzvě soudce zpravodaje následně návrh prostřednictvím advokáta doplnil. Zejména uvedl, že ústavní stížností brojí proti rozsudku Krajského soudu v Brně specifikovanému v záhlaví, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (č. j. 500 208 202/315-SN). Tím byly zamítnuty námitky stěžovatele proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o plný invalidní důchod pro nesplnění zákonných podmínek. Stěžovatel s výrokem rozsudku nesouhlasí a polemizuje s jeho odůvodněním. Cítí se poškozen v právu na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci dle čl. 30 Listiny základních práv a svobod.

Ústavní soud předtím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu (v souladu s přechodnými ustanoveními v čl. IV části druhé zákona č. 404/2012 Sb. ve znění do 31. 12. 2012) je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4).

Podle ustanovení § 102 soudního řádu správního je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí, kasační stížnost. Kasační stížnost je přípustná proti každému takovému rozhodnutí, není-li v zákoně stanoveno jinak. Pro rozsudky týkající se přezkumu rozhodnutí ve věci přiznání či nepřiznání invalidního důchodu žádná výluka neplatí a stěžovatel kasační stížnost také podat mohl. Napadený rozsudek také obsahuje řádné poučení, že proti němu lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení.

Ústavní stížnost je z výše uvedených důvodů nepřípustná. Ústavní soud k tomu dodává, že neshledal důvody pro postup podle § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, neboť zde uvedené předpoklady pro výjimku z podmínek uvedených v prvém odstavci uvedeného ustanovení naplněny nejsou. Ostatně ani stěžovatel sám žádné takové okolnosti netvrdí.

Ústavní stížnost tedy byla jako nepřípustný návrh podle ust. § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnuta.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/II-US-2813/12-1)