# Ústavní soud, sp. zn. II.ÚS 2733/20

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: II.ÚS 2733/20
- ECLI: ECLI:CZ:US:2020:2.US.2733.20.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 30. 9. 2020
- Datum zveřejnění: 13. 11. 2020
- Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/dovolání trestní
- Klíčová slova: opravný prostředek - mimořádný, dovolání
- Dotčené předpisy: 141/1961 Sb., § 265a

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

1. Ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví tohoto usnesení uvedené rozhodnutí a navrhl jeho zrušení pro rozpor se svým ústavně zaručeným právem na obhajobu, plynoucím z čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

2. Okresní soud v Karlových Varech uznal rozsudkem ze dne 7. 8. 2019 č. j. 6 T 80/2018-491 stěžovatele vinným pokračujícím přečinem krádeže. Napadeným usnesením Krajského soudu v Plzni bylo zamítnuto stěžovatelovo odvolání proti tomuto rozsudku.

3. Stěžovatel se domnívá, že Krajský soud v Plzni jeho dovolání nevyhodnotil správně, neboť mu zasáhl do jeho práva na obhajobu. Na počátku trestního řízení byl vyrozuměn ve smyslu ustanovení § 33 trestního řádu mimo jiné o právu být přítomen výslechu spoluobviněných. Převzetí tohoto poučení stěžovatel potvrdil svým podpisem. Soudy prvního i druhého stupně uzavřely, že pokud byl stěžovatel dne 21. 4. 2018 poučen o svém právu být přítomen výslechu spoluobviněných a neučinil například prohlášení o tom, že chce být tomuto úkonu přítomen, o své vůli se tohoto práva vzdal. Obdobně i advokát, s nímž byl stěžovatel v telefonickém kontaktu, mohl požadovat, aby úkony byly prováděny za jeho přítomnosti, případně mohl zmocnit k úkonům obhajoby jiného advokáta v rámci substituce, pokud se úkonů nebude moci účastnit osobně. Stěžovatel je přesvědčen, že policejní orgán nepostupoval jen v rozporu s trestním řádem, ale i v rozporu s výše citovaným článkem Listiny základních práv a svobod, a nesouhlasí se závěrem, že se vzdal práva účasti u výslechů spoluobviněných. Okresní i krajský soud uzavřely, že se stěžovatel skutku podle obžaloby dopustil, přičemž zásadním v této věci byly výpovědi - protokoly o výslechu jeho spoluobviněných z přípravného řízení. Stěžovatel dále vysvětlil, že nepodal dovolání proto, že se nápravy zásahu do jeho základního práva nelze domoci cestou dovolání podle § 265a a násl. trestního řádu, ale jen cestou podání ústavní stížnosti.

4. Ústavní soud nejprve přistoupil k posouzení přípustnosti ústavní stížnosti podané bez vyčerpání dovolání k Nejvyššímu soudu. Ve stanovisku svého pléna ze dne 4. 3. 2014 sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14 (č. 40/2014 Sb.) Ústavní soud uvedl, že "z dikce ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, ve znění účinném od 1. 1. 2013, jednoznačně vyplývá povinnost stěžovatelů vyčerpat všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práva poskytuje - tedy i mimořádný opravný prostředek v podobě dovolání v trestních věcech, pokud je dovolání v dané věci přípustné. Pokud je v ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu stanovena povinnost vyčerpat i mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, tím spíše musí stěžovatelé vyčerpat mimořádný opravný prostředek v případě, kdy je tento přípustný (§ 265a trestního řádu)." V citovaném stanovisku tedy Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je vždy nepřípustná, jestliže stěžovatel v trestním řízení nepodá zákonem předepsaným způsobem dovolání.

5. Návrh, který je podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustný, musí být podle § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona odmítnut, a to bez jednání a soudcem zpravodajem (obdobně viz usnesení ze dne 29. 7. 2014 sp. zn. I. ÚS 2422/14).

6. Je přiléhavé již jen doplnit, že dostupnost (pozdější) ústavní stížnosti stěžovateli není dotčena. Bude-li posléze dovolání odmítnuto, běží mu nová lhůta k podání ústavní stížnosti od doručení takového usnesení, a to platí stejně tak v případě, že dovolací soud o dovolání rozhodne věcně, a zamítne je (pakliže by přitom Nejvyšší soud na základě podaného dovolání napadené rozhodnutí nižšího soudu zrušil, nastane procesní situace, o níž stěžovatel usiluje projednávanou ústavní stížností).

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/II-US-2733/20-1)