# Ústavní soud, sp. zn. II.ÚS 267/95

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: II.ÚS 267/95
- ECLI: ECLI:CZ:US:1996:2.US.267.95
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 7. 3. 1996
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/restituce

## Text rozhodnutí

II. ÚS 267/95
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele L.K., zastoupeného advokátkou JUDr. I.B., o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 7. 1995, sp. zn. 4 Cdo 53/94, t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á.
O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel se svým návrhem ze dne 6. 11. 1995, podaným k přepravě na poštu dne 7. 11. 1995, domáhal vydání nálezu, kterým by bylo ústavní stížnosti vyhověno a zrušeno rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 7. 1995, sp. zn. 4 Cdo 53/94.

Ústavní soud především zkoumal, zda jde o návrh, podaný ve lhůtě, stanovené zák. č. 182/1993 Sb.

Dle ustanovení § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb. lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60ti dnů. Tato lhůta počíná běžet dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Jak již bylo Ústavním soudem judikováno, např. pod sp. zn.

II. ÚS 267/95
I. ÚS 37/93, považuje Ústavní soud 60ti denní lhůtu za lhůtu procesní, neboť zák. č. 182/1993 Sb. - jenž ji upravuje - je procesním předpisem, který v případě opožděného podání návrhu přikazuje návrh odmítnout, zatímco v případě nedodržení lhůty hmotněprávní by bylo třeba podle obecných zásad návrh věcně zamítnout. Současně však pro běh lhůty je určující znění citovaného ustanovení § 72, z něhož plyne, že prvním dnem 60ti denní lhůty je již den právní moci napadeného rozhodnutí. Z připojeného spisu Okresního soudu Praha - západ, sp. zn. 5 C 413/92, Ústavní soud zjistil, že napadené rozhodnutí nabylo právní moci dne 8. 9. 1995, poslední den 60ti denní lhůty tak připadl na 6. 11. 1995, protože navrhovatel svou ústavní stížnost podal k přepravě teprve následující den, tj. 7. 11. 1995, nezbylo Ústavnímu soudu než návrh navrhovatele dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

JUDr. Iva Brožová
V Brně dne 7. 3. 1996 soudkyně Ústavního soudu ČR

2

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/II-US-267/95-95)