# Ústavní soud, sp. zn. II.ÚS 222/02

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: II.ÚS 222/02
- ECLI: ECLI:CZ:US:2002:2.US.222.02
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 20. 5. 2002
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: práva národnostních a etnických menšin; právo na soudní a jinou právní ochranu
- Klíčová slova: trestný čin, promlčení
- Dotčené předpisy: 140/1961 Sb., § 219, § 259; 141/1961 Sb., § 159 odst.2

## Výrok

Návrh se o d m í t á .

## Odůvodnění

Návrhem ze dne 5. 4. 2002, doručeným Ústavnímu soudu dne 12. 4. 2002, se navrhovatel domáhá, aby Ústavní soud vyslovil, že stanoviska státních orgánů ČR, uvedených v ústavní stížnosti, nejsou v souladu s Mezinárodní úmluvou o nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti přijatou dne 26. 11. 1968 v New Yorku a s čl. 10 Ústavy ČR.

Ústavní soud navrhovatele vyzval k odstranění vad návrhu (§ 31 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu) a současně jej vyzval, aby shora uvedené návrhové žádání doplnil s ohledem na kompetence Ústavního soudu (§ 63 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve spojení s § 43 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád). Navrhovatel dodal dne 9. 5. 2002 Ústavnímu soudu řádnou plnou moc pro JUDr. M. L., CSc., k zastupování v řízení před Ústavním soudem. Zároveň doplnil návrhové žádání tak, že: "Navrhovatel navrhuje, aby Ústavní soud ČR, vzhledem ke skutečnostem uvedeným v jeho podání, rozhodl tak, že v hromadné vraždě v T. v květnu 1945, při níž byl zavražděn otec navrhovatele, nešlo o individuální vraždu jeho otce, ale o genocidium, které je nepromlčitelné, a vyslovil, že stanoviska státních orgánů, jež jsou uvedena v návrhu z 5. 4. 2002, nejsou v souladu s Mezinárodní úmluvou o nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti přijaté dne 26. 11. 1968 v New Yorku a s čl. 10 Ústavy ČR."

Ústavní soud návrh přezkoumal. Dle ustanovení čl. 87 Ústavy ČR je Ústavní soud oprávněn rozhodovat výhradně ve věcech v tomto článku uvedených. Projednávaný návrh ovšem nespadá pod žádný z případů, v nichž by byl Ústavní soud ve smyslu uvedeného ustanovení oprávněn rozhodovat.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout jako návrh, k jehož projednání není příslušný.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. května 2002 JUDr. Jiří Malenovský
soudce zpravodaj

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/II-US-222/02-02)