# Ústavní soud, sp. zn. II.ÚS 2073/07

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: II.ÚS 2073/07
- ECLI: ECLI:CZ:US:2007:2.US.2073.07.2
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 19. 12. 2007
- Datum zveřejnění: 14. 1. 2008

## Výrok

Návrh se odmítá.

## Odůvodnění

Navrhovatel se obrátil na Ústavní soud s návrhem na zrušení v záhlaví označených rozhodnutí, jimiž bylo zastaveno řízení o jeho žalobě na ochranu osobnosti, neboť neuhradil soudní poplatek ze žaloby. K podání navrhovatel připojil plnou moc pro advokáta Mgr. Radka Paštiku k zastupování jeho osoby v řízení před Ústavním soudem. Protože z plné moci nevyplývalo, že by jmenovaný advokát zmocnění přijal (chyběl jeho podpis coby akceptujícího), a protože z obsahu i formy návrhu bylo zcela evidentní, že si jej navrhovatel sepisoval sám bez odborné pomoci advokáta, soudce zpravodaj navrhovatele prostřednictvím jeho zástupce vyzval k odstranění této vady plné moci, potažmo podání, a to ve lhůtě 10 dnů od jejího doručení. Poučení o následcích nevyhovění předmětné výzvě bylo připojeno.

Jak vyplývá z údaje na doručence, převzal jmenovaný advokát výzvu dne 26. 11. 2007, ovšem do dne vydání tohoto rozhodnutí na ni nijak nereagoval a vytčenou vadu neodstranil.

Výzva byla dána na vědomí i navrhovateli samotnému, který na ni odpověděl přípisem doručeným Ústavnímu soudu dne 10. 12. 2007 (tedy po stanovené lhůtě, pro jejíž běh je rozhodující doručení advokátovi). V něm sice uvedl celou řadu informací a podal vlastní výklad ustanovení zabývajících se náležitostmi podání k Ústavnímu soudu, obojí je ovšem ve vztahu k předmětné výzvě a vlastnímu řízení zcela irelevantní. Vytčený nedostatek podání napraven nebyl.

Soudce zpravodaj k tomu konstatuje, že již ve výzvě upozornil na § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), podle něhož musí být každý stěžovatel - fyzická osoba v řízení o ústavní stížnosti zastoupen advokátem, a to již v době podání návrhu. Smyslem této povinnosti je zajistit, aby ústavněprávní argumentace byla zpracována kvalifikovaně osobou vzdělanou v právu, ve svém důsledku tedy ochrana práv stěžovatelů, odpovídající mimořádnému charakteru řízení o ústavní stížnosti. Zákonné dikci tak rozhodně neodpovídá, pokud ústavní stížnost vypracuje sám stěžovatel a advokát pouze připojí svůj podpis na plné moci; v dané věci nicméně uvedený zástupce neučinil ani to.

Navrhovatel zároveň požádal o prodloužení lhůty poskytnuté k odstranění vad. Této žádosti soudce zpravodaj rozhodně vyhovět nemohl, a to nejen s ohledem na povahu vytýkaného nedostatku, pro jehož odstranění je lhůta 10 dnů více než dostatečná, ale i s přihlédnutím k tomu, že navrhovatel se na Ústavní soud dříve obrátil již s několika desítkami (formálně vadných návrhů), pročež byl o náležitostech ústavní stížnosti ze strany Ústavního soudu mnohokrát poučován. Dalším prodlužováním lhůty by soudce zpravodaj toleroval stěžovateli soustavné záměrné neplnění zákonných procesních povinností, což by bylo v rozporu s principem rovného přístupu k účastníkům řízení před Ústavním soudem.

Protože poskytnutá lhůta navrhovateli uplynula marně, byl soudce zpravodaj nucen postupovat ve smyslu poskytnutého poučení a návrh dle ustanovení § 43 odst. 1 lit. a) zákona odmítnout, neboť nebyly splněny zákonné předpoklady k tomu, aby se jím Ústavní soud mohl zabývat věcně.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/II-US-2073/07-2)