# Ústavní soud, sp. zn. II.ÚS 201/95

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: II.ÚS 201/95
- ECLI: ECLI:CZ:US:1995:2.US.201.95
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 10. 8. 1995
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu

## Text rozhodnutí

II. ÚS 201/95
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele J.Š., o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 20. 10. 1993, o náhradě nákladů právního zastoupení ve výši 30.691,- Kč, t a k t o :

Návrh se o d m í t á.
O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel se svým návrhem domáhal přezkoumání správnosti vyúčtování nákladů jeho obhajoby, které byl zavázán zaplatit na základě napadeného rozhodnutí Krajského soudu v Brně. V této souvislosti poukázal na svoji neznalost vyhlášky č. 270/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů s tím, že právní zástupce se nechal závažným způsobem ovlivňovat, navíc byl vyšetřovatelem omezován na právu klást otázky, okřikoval ho a káral. Kromě toho neznal ani obsah a důvody jeho odvolání. V souvislosti s vlastním vyčíslením náhrady nákladů zpochybnil částku 800,- Kč za jeden úkon a možnost účtovat devět nebo šest úkonů za jediný den. Závěrem vyslovil názor, že obhájce by měl být odměňován pouze v případě úspěšné obhajoby a poukázal na skutečnost, že je

II. ÚS 201/95

invalidním důchodcem, navíc s vyživovací povinností na jedno dítě.

Ústavní soud přezkoumal návrh navrhovatele a dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb., neboť správnost vyúčtování nákladů právního zastoupení, resp. obhajoby se nedotýká základních práv a svobod, tak jak jsou v Listině základních práv a svobod nejen uvedena, ale také chápána, tedy že by se otázka výše nákladů za zastoupení dle většinového mínění a chápání týkala samé podstaty lidské existence a navíc by byla také takto výslovně v některé právní normě formulována. Konečně navrhovatel sám ani tuto skutečnost, totiž porušení základního práva nebo svobody, netvrdí. Z těchto důvodů byl návrh navrhovatele dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnut.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

JUDr. Iva Brožová
V Brně dne 10. 8. 1995 soudkyně Ústavního soudu ČR

Za správnost vyhotovení:
2

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/II-US-201/95-95)