# Ústavní soud, sp. zn. II.ÚS 1927/18

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: II.ÚS 1927/18
- ECLI: ECLI:CZ:US:2018:2.US.1927.18.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 5. 9. 2018
- Datum zveřejnění: 27. 9. 2018
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Podáním označeným jako návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, doručený Ústavnímu soudu dne 4. 6. 2018, se stěžovatelka domáhala zrušení shora označených rozsudků obecných soudů, a to ve výrocích pod bodem II., III. a IV. rozsudku Městského soudu v Praze. Stěžovatelka uvedla, že podává ústavní stížnost z opatrnosti a zároveň žádá o přerušení řízení do doby, než bude rozhodnuto o dovolání, o kterém zatím neví, zda je přípustné.

Ústavní stížnost trpěla řadou formálních a obsahových nedostatků [§ 34, § 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Ústavní soud")], zejména však stěžovatelka nebyla pro řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem (§ 30, § 31 zákona o Ústavním soudu). Ústavní soud proto stěžovatelku vyzval, aby ve lhůtě 30 dnů vady svého návrhu odstranila, a zároveň ji poučil o následcích jejich neodstranění. Připojil též poučení, že Ústavní soud advokáty stěžovatelům nepřiděluje a že v případě potíží s obstaráním právního zastoupení se stěžovatelka může obrátit na Českou advokátní komoru. Výzva byla stěžovatelce doručena dne 29. 6. 2018. K návrhu stěžovatelky Ústavní soud lhůtu k odstranění vad prodloužil až do dne 31. 8. 2018.

Dne 31. 8. 2018 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání stěžovatelky, ze kterého vyplynulo, že proti zamítavému výroku rozsudku Městského soudu v Praze ve spojení s potvrzujícím výrokem rozsudku Vrchního soudu v Praze podala blanketní dovolání, nicméně uvedla, že není právně zastoupena a nemá se s kým poradit. Stěžovatelka požádala o další prodloužení lhůty k odstranění vad podané ústavní stížnosti. Této žádosti již Ústavní soud nevyhověl, neboť další prodlužování lhůty by vedlo k nerespektování zákona o Ústavním soudu a popírání rovnosti v právech ostatních navrhovatelů, obracejících se na Ústavní soud v zákonných lhůtách.

Ústavní soud má zato, že lhůta dvou měsíců k podání ústavní stížnosti a prodloužení lhůty k odstranění vad podání v délce dvou měsíců zohledňující stěžovatelčiny osobní problémy, včetně poučení, které Ústavní soud poskytl k možnosti obstarat si zastoupení advokátem, vytvořilo stěžovatelce dostatečné předpoklady k odstranění vad.

Vzhledem k tomu, že stěžovatelka vady svého návrhu neodstranila ve lhůtě k tomu určené, Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/II-US-1927/18-1)