# Ústavní soud, sp. zn. II.ÚS 1710/09

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: II.ÚS 1710/09
- ECLI: ECLI:CZ:US:2009:2.US.1710.09.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 18. 8. 2009
- Datum zveřejnění: 1. 9. 2009

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Ústavní soud obdržel dne 1. července 2009 podání stěžovatelky, v němž brojila proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím. Napadeným usnesením Krajského soudu v Plzni bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu Plzeň - město, jímž bylo řízení o vyloučení věcí z výkonu rozhodnutí zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku (§ 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).

Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítala porušení práva na spravedlivý proces [čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")], jehož se měly dopustit obecné soudy tím, že stěžovatelku neosvobodily od povinnosti zaplatit soudní poplatek, ačkoliv podala řádnou žádost o osvobození, v níž doložila, že nemá dostatek finančních prostředků.

Podání stěžovatelky nesplňovalo náležitosti stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Stěžovatelka zejména nebyla právně zastoupena dle § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Ústavní soud proto vyzval stěžovatelku k odstranění vad podání, k čemuž jí stanovil lhůtu 30 dnů od doručení výzvy. Současně Ústavní soud stěžovatelku upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, Ústavní soud její podání odmítne ve smyslu § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Výzva Ústavního soudu byla doručena stěžovatelce dne 13. července 2009. Dne 21. července 2009 obdržel Ústavní soud stěžovatelčin přípis, v němž vysvětluje, že advokát "přidělený Českou advokátní komorou se neujal této záležitosti v rozsahu, který by směřoval k zastoupení při řízení před Ústavním soudem". Zároveň podotkla, že zákon o Ústavním soudu je v této části v rozporu s Listinou, která zakotvuje právo každého domáhat se svého práva u soudu, přičemž stěžovatelce bylo toto právo odepřeno.

Podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené. Podmínky tohoto ustanovení byly splněny, neboť lhůta k odstranění vad marně uplynula (nejpozději ve středu 12. srpna 2009) a stěžovatelka k výzvě Ústavního soudu vytýkané vady neodstranila a ani nepožádala o případné prodloužení lhůty k odstranění vad podání. Z pouhého konstatování stěžovatelky, že advokát "přidělený" Českou advokátní komorou se neujal záležitosti stěžovatelky bez bližšího vysvětlení proč se tak stalo, nelze vyvozovat žádné pro běh lhůty k odstranění vad relevantní závěry.

S ohledem na námitku stěžovatelky ohledně přístupu k soudu považuje Ústavní soud za nutné připomenout, že právo domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu je podmíněno tím, že toto právo bude uplatňováno stanoveným způsobem, což pro řízení před Ústavním soudem mimo jiné znamená, že účastník musí být zastoupen advokátem. K otázce povinného zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem, se Ústavní soud vyjádřil již ve svém stanovisku sp. zn. Pl. ÚS-st.1/96 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu sv.9, str.471), a to tak, že "smysl a účel institutu povinného zastoupení podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. lze spatřovat zejména ve zcela mimořádné závažnosti řízení před Ústavním soudem a s tím spjaté snaze povinným právním zastoupením nejenom zajistit právně kvalifikované uplatňování práv před Ústavním soudem, nýbrž i garantovat vyšší stupeň objektivity účastníků řízení při posuzování vlastního postavení".

Z tohoto důvodu nezbylo soudci zpravodaji než ústavní stížnost dle § 43 odst. 1 písm.a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/II-US-1710/09-1)