# Ústavní soud, sp. zn. II.ÚS 159/04

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: II.ÚS 159/04
- ECLI: ECLI:CZ:US:2004:2.US.159.04
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 30. 3. 2004
- Datum zveřejnění: 30. 10. 2007
- Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/ukládání daní a poplatků; právo na soudní a jinou právní ochranu
- Klíčová slova: daň, rozhodnutí meritorní
- Dotčené předpisy: 2/1993 Sb., čl. 11 odst.5; 337/1992 Sb., § 32 odst.2

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Dne 15. března 2004 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, kterým stěžovatel navrhl zrušení rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2003, sp. zn. 2 Afs 19/2003.
Ústavní soud se nejprve zabýval formálními náležitostmi ústavní stížnosti. Z předložených podkladů, zejména z kopie napadeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, bylo zjištěno, že na základě kasační stížnosti žalovaného, Finančního ředitelství v Brně, bylo rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 29. dubna 2003, sp. zn. 30 Ca 358/2000, zrušeno a věc byla krajskému soudu vrácena k dalšímu řízení.

Podle § 75 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), je ústavní stížnost přípustná jen tehdy, jestliže stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Napadeným rozhodnutím Nejvyšší správní soud zrušil výše uvedené rozhodnutí Krajského soudu v Brně a věc mu vrátil k novému projednání a rozhodnutí. Před Krajským soudem v Brně proto bude v předmětné věci následovat další řízení, ve kterém má stěžovatel zachovány všechny procesní prostředky, které mu zákon pro toto řízení k ochraně jeho práv dává. Stěžovatel tedy nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje. Za této situace proto Ústavnímu soudu nezbylo, než posoudit předmětnou ústavní stížnost jako nepřípustnou podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona.

Podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona, je-li podaný návrh nepřípustný, soudce zpravodaj bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/II-US-159/04-04)