# Ústavní soud, sp. zn. II.ÚS 145/11

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: II.ÚS 145/11
- ECLI: ECLI:CZ:US:2011:2.US.145.11.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 24. 1. 2011
- Datum zveřejnění: 9. 2. 2011

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Ústavní stížností, kterou si stěžovatel sepsal sám, navrhl zrušení v záhlaví označeného usnesení Krajského soudu v Ostravě.

Stěžovatel byl, v rámci řízení o jeho dřívějších ústavních stížnostech, již mnohokrát upozorněn na skutečnost, že podle § 30 odst. l zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o Ústavním soudu"), musí být fyzické a právnické osoby, jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem, zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.

S totožnou vadou, tj. neexistencí povinného zastoupení, se přitom stěžovatel na Ústavní soud obrací již více než počtyřicáté, ačkoliv k jejímu odstranění byl v minulosti opakovaně vyzýván s poučením, že pokud tak neučiní ve stanovené lhůtě, bude jeho ústavní stížnost odmítnuta (např. sp. zn. IV. ÚS 56/06, II. ÚS 256/06, II. ÚS 2521/07, I. ÚS 3016/07, III. ÚS 272/08, I. ÚS 3040/08, II. ÚS 1066/09, I. ÚS 2304/09 a další). Stejně tak byl v minulosti rovněž mnohokrát poučen o tom, že není nutnou podmínkou, aby se mu takovéhoto poučení dostávalo vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze tedy vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé stěžovateli zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem. Za této situace by nové poučování stěžovatele o vadách ústavní stížnosti a možnostech jejich odstranění bylo jen postupem neefektivním a formalistickým.

Ústavní soud proto ústavní stížnost, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, odmítl podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/II-US-145/11-1)