# Ústavní soud, sp. zn. II.ÚS 1393/10

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: II.ÚS 1393/10
- ECLI: ECLI:CZ:US:2010:2.US.1393.10.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 13. 7. 2010
- Datum zveřejnění: 27. 7. 2010

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

Podáním označeným jako ústavní stížnost se stěžovatelka, zastoupena obecným zmocněncem, domáhala zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů vydaných ve sporu o peněžité plnění, neboť je toho názoru, že jimi byla porušena její ústavním pořádkem zaručená základní práva.

Podání však neodpovídalo požadavkům zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), které jsou na ústavní stížnost kladeny. Stěžovatelka především nepodala návrh prostřednictvím advokáta a Ústavnímu soudu nedoložila, že by ji v řízení advokát zastupoval, jak to bezpodmínečně vyžaduje ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.

Soudce zpravodaj proto stěžovatelku vyzval dopisem ze dne 20. května 2010 k odstranění uvedeného nedostatku ve stanovené třicetidenní lhůtě, s tím, že zastoupení obecným zmocněncem v tomto řízení k naplnění litery zákona nepostačuje. Zároveň ji poučil o následcích nesplnění této výzvy. Součástí výzvy byl též stručný přehled nezbytných náležitostí ústavní stížnosti, jakož i poučení o možnosti žádat Českou advokátní komoru o určení advokáta k poskytnutí právní služby, a to včetně kontaktu na ni.

Předmětnou výzvu, jak vyplývá z údajů na doručence, převzala stěžovatelka dne 26. května 2010, poslední den lhůty tak připadl na pátek 25. června 2010 (§ 63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s ustanovením § 57 odst. 2 věty druhé občanského soudního řádu). Stěžovatelka na výzvu sice reagovala dopisem doručeným soudu dne 24. 6. 2010, nápravu uvedeného formálního nedostatku svého návrhu jím ale nezajistila. K této skutečnosti zde pouze uvedla, že na zaplacení právního zástupce nemá peníze, a proto nemůže výzvě vyhovět a podmínky zákona o Ústavním soudu splnit.

Vytčený nedostatek tedy stěžovatelka neodstranila a i v den rozhodování o návrhu soudcem zpravodajem stav absence zastoupení advokátem trval. Poskytnutá lhůta tak uplynula marně, a soudce zpravodaj byl nucen postupovat ve smyslu shora zmíněného poučení.

Soudce zpravodaj tedy s ohledem na uvedené návrh dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu bez jednání odmítl.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/II-US-1393/10-1)