# Ústavní soud, sp. zn. II.ÚS 138/09

- Soud: Ústavní soud
- Spisová značka: II.ÚS 138/09
- ECLI: ECLI:CZ:US:2009:2.US.138.09.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 11. 3. 2009
- Datum zveřejnění: 7. 4. 2009
- Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/dovolání trestní
- Klíčová slova: opravný prostředek - mimořádný
- Dotčené předpisy: 141/1961 Sb., § 265a

## Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

## Odůvodnění

1. Ústavní stížností podanou telefaxem a elektronicky dne 20. ledna 2009 a k poštovní přepravě 22. ledna 2009 a na výzvu Ústavního soudu doplněnou podáním ze dne 27. února 2009, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.

2. Ústavní soud je vždy povinen nejprve zkoumat splnění formálních - procesních náležitostí k vyřešení otázky, zda je ústavní stížnost způsobilá k meritornímu projednání.

3. Jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, jakožto procesního prostředku ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. Podle tohoto principu se lze u Ústavního soudu domáhat ochrany ústavnosti v konkrétní věci jen tehdy, pokud byly vyčerpány veškeré procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení [srov. § 72 odst. 3 ve spojení s § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon")].

4. V doplnění ústavní stížnosti stěžovatel mimo jiné sdělil, že proti rozhodnutí odvolacího soudu podal dne 23. ledna 2009 dovolání. Z přiložené kopie předmětného dovolání Ústavní soud zjistil, že obsahuje argumenty totožné s těmi, jež obsahuje ústavní stížnost - tj. účast podjaté soudkyně a provedení části hlavního líčení v nepřítomnosti stěžovatele. Dotazem u soudu prvého stupně pak Ústavní soud zjistil, že rozhodnutí odvolacího soudu bylo stěžovateli doručeno dne 24. listopadu 2008, a dovolání bylo stěžovatelem skutečně podáno k poštovní přepravě dne 23. ledna 2009 a doručeno soudu prvého stupně 26. téhož měsíce.

5. Lze tedy uzavřít, že stěžovatel souběžně s ústavní stížností řádně podal i dovolání, které je v rozhodovací činnosti Ústavního soudu považováno za poslední procesní prostředek, který zákon k ochraně práva poskytuje, a to především v situaci, kdy je tohoto prostředku skutečně využito. I v důsledku tohoto prostředku je totiž možné domoci se ochrany základních práv a svobod, neboť tyto jsou pod ochranou soudní moci jako celku (čl. 4 Ústavy České republiky). Do doby než Nejvyšší soud rozhodne o dovolání přitom zásadně nemůže Ústavní soud v téže věci zasahovat. Z tohoto důvodu je ústavní stížnost proti rozhodnutí odvolacího soudu nepřípustná.

6. Pro souběžně podané dovolání byla ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnuta jako nepřípustná podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/us/II-US-138/09-1)